Jindřich Belcredi
Dnes je Jindřich Belcredi téma, které se v moderní společnosti stává stále aktuálnějším. S rozvojem technologií a globalizací se Jindřich Belcredi stal ústředním bodem debaty a zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Jak se přibližujeme k dalšímu pochopení dopadu Jindřich Belcredi, vyvstávají nové otázky a výzvy, které si zaslouží být prozkoumány. V tomto článku se ponoříme do světa Jindřich Belcredi a prozkoumáme jeho různé aspekty, implikace a důsledky v našem každodenním životě. Od jeho historie až po jeho vliv na populární kulturu se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která nám umožní lépe porozumět důležitosti Jindřich Belcredi dnes.
| JUDr. Jiří Jindřich Belcredi | |
|---|---|
 Erb rodu Belcredi | |
| Narození | 1. ledna 1902 Líšeň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 31. května 1973 (ve věku 71 let) Vídeň  Rakousko |
| Povolání | advokát |
| Choť | Alžběta Gabriela Kálnoky z Köröspataku |
| Rodiče | Ludvík Egbert Belcredi a Marie z Franckensteinu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich Belcredi (1. ledna 1902 Líšeň[1] – 31. května 1973 Vídeň)[2] pocházel ze šlechtického rodu Belcredi.
Rodina
Jeho otec byl Ludvík Egbert Belcredi (1856–1914) a matka byla Marie von Franckenstein (1859–1938). Oženil se 19. listopadu 1935 v Letovicích s Alžbětou Gabrielou hraběnkou Kálnoky z Köröspataku (16. 8. 1895 Olomouc – 6. 11. 1975 Vídeň).[2] Měli spolu dvě děti:
- 1. Marie Alžběta, provdaná de La Haye-Jousselin (* 24. 7. 1936 Brno)
- 2. Karel Michael Belcredi (* 3. 6. 1939 Brno), novinář.
Život
V letech 1921–1926 vystudoval práva na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze. Po skončení studia se věnoval právní praxi v Brně. Jindřich Belcredi podepsal„ Prohlášení české a moravské šlechty“ v září 1939. Po únoru 1948 emigroval s rodinou a žil v Rakousku ve městě Bregenz. Zde pracoval na sociálním úřadě a věnoval se migrantům.
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika 17613, sn. 41 . MZA . Dostupné online.
- ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. : Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 57.