Dnes Jištěrpy dosáhl bezprecedentní úrovně relevance a popularity. Ať už v oblasti zdraví, technologií, politiky nebo kultury, Jištěrpy se stal tématem velkého zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Vzhledem k tomu, že jeho dopad na společnost je stále patrnější, není divu, že Jištěrpy je předmětem mnoha studií, debat a analýz. V tomto článku prozkoumáme fenomén Jištěrpy do hloubky a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty moderního života.
Jištěrpy | |
---|---|
![]() Dům číslo popisné 20 | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Chotiněves |
Okres | Litoměřice |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°32′19″ s. š., 14°17′17″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 53 (2021)[1] |
Katastrální území | Jištěrpy (2,21 km²) |
PSČ | 411 45 |
Počet domů | 31 (2011)[2] |
![]() ![]() Jištěrpy | |
Další údaje | |
Kód části obce | 53376 |
Kód k. ú. | 653373 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jištěrpy jsou malá vesnice, část obce Chotiněves v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Chotiněvsi. Prochází zde silnice II/240. Jištěrpy jsou také název katastrálního území o rozloze 2,21 km².[3]
Původní název Diežečrpi byl složeninou slov v posměšném významu lidé, kteří z díže čerpají. Prošel složitým jazykovým vývojem a původní význam se časem ztratil. Německý tvar Gießdorf vznikl fonetickým napodobením názvu českého, přičemž druhý člen se změnil na obecné jméno dorf.[4]
V písemných pramenech jsou Jištěrpy poprvé zmíněny v zakládací listině litoměřické kapituly, vydané českým knížetem Spytihněvem II. Historiky je tato listina zařazována přibližně do roku 1057. O Jištěrpech se v textu původní Spytihněvovy listiny nepíše, teprve v přípiscích, které pocházejí z 12. a z počátku 13. století je uvedeno, že k právu litoměřického kostela byl dán ze vsi Jištěrpy (villa Desecripi) člověk jménem Zlatoň se syny a bratrem, a to dosvědčuje dlouhá řada vyjmenovaných svědků a mezi nimi také litoměřický kastelán velmož Blah.
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 232 obyvatel (z toho 111 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci a 229 Němců. Kromě tří židů a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 231 obyvatel: tři Čechoslováky a 228 Němců. Až na jednoho žida se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[6]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 263 | 288 | 267 | 268 | 247 | 232 | 231 | 147 | 115 | 86 | 63 | 37 | 30 | 45 |
Domy | 54 | 54 | 56 | 58 | 56 | 55 | 55 | 42 | . | 28 | 24 | 28 | 28 | 31 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Chotiněves. |