V dnešním světě je Jiří Flieger problém, který ve společnosti získal velký význam. Jak roky postupují, důležitost a dopad Jiří Flieger se stávají zjevnějšími v různých aspektech každodenního života. Od svého vlivu na pracovišti až po vliv na zdraví a pohodu se Jiří Flieger stal stálým tématem konverzace ve všech typech prostor. Aby bylo možné plně porozumět tomuto fenoménu a jeho důsledkům, je zásadní analyzovat různé perspektivy a podporovat konstruktivní dialog kolem Jiří Flieger. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jiří Flieger a jeho vlivem na dnešní společnost.
Ing. Jiří Flieger | |
---|---|
poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1960 – 1964 | |
Ve funkci: 1964 – 1968 | |
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1970 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 20. března 1932 (93 let) Jistebnice |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jiří Flieger (* 20. března 1932[1]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Ve volbách roku 1960 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[2][3][4] K roku 1968 se uvádí profesně jako technický náměstek ředitele závodu z obvodu Michle-Spořilov.[5]
Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Praha 4-Michle, Spořilov), kde setrval do prosince 1970, kdy rezignoval na poslanecký post.[6]