V tomto článku prozkoumáme téma Jiří Bílek (historik), koncept, který lidstvo fascinuje po staletí. Od svého vzniku až po svůj význam v dnešní společnosti byl Jiří Bílek (historik) předmětem debat a fascinace v mnoha oblastech. V průběhu historie hrál Jiří Bílek (historik) klíčovou roli při formování myšlenek, činů a přesvědčení v různých kulturách po celém světě. Kromě toho se jeho vliv rozšiřuje do tak rozmanitých oblastí, jako je věda, náboženství, politika a populární kultura. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do fascinujícího světa Jiří Bílek (historik), prozkoumáme jeho mnohé aspekty a jeho dopad na současnou společnost.
PhDr. Jiří Bílek, CSc. | |
---|---|
![]() Jiří Bílek (2011) | |
Narození | 4. ledna 1948 Teplice |
Úmrtí | 10. října 2020 (ve věku 72 let) |
Národnost | česká |
Pracoviště | Vojenský historický ústav Praha |
Obor | historik |
Ocenění | Cena Egona Erwina Kische (2005) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Bílek (4. ledna 1948 Teplice – 10. října 2020) byl český historik a dlouholetý pracovník Vojenského historického ústavu Praha.[1] Publikoval řadu knih a studií s vojenskou tematikou, například na stránkách časopisu Historie a vojenství (HaV). Mimo jiné se dlouhodobě věnoval tématu komunistických Pomocných technických praporů (PTP). Obsáhle se věnoval i psaní literatury faktu, nebo detektivek. Byl oceněn Cenou Egona Erwina Kische a byl dvojnásobným držitelem Ceny Miroslava Ivanova, přičemž druhou cenu získal roku 2010 za celoživotní dílo.[2]
Narodil se roku 1948 v Teplicích. Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v oboru archivnictví a pomocné vědy historické. Následně se věnoval dějinám válek a vojenského umění. Dizertační práci napsal o meziválečném československém opevnění. Roku 1976 nastoupil do Vojenského historického ústavu (tehdy součást Hlavní politické správy Československé lidové armády), kde musel své odborné zaměření změnit na historii československé armády po roce 1945.[1]
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 a s ním spojené proměně ústavu se Jiří Bílek mohl věnovat dříve zapovězeným tématům. Velmi významné byly například jeho výzkumy o vzniku a fungování Pomocných technických praporů a o osudech jejich příslušníků. PTP věnoval hned několik monografií a studií. Mnoho let také spolupracoval se Svazem PTP.[1] Zdaleka se však neomezoval jen na toto téma. Psal například o československo-polském sporu o Těšínsko v roce 1945, půvobení československé armády v únoru 1948 a během měnové reformy 1953, nebo o založení Varšavské smlouvy. Zapojoval se i do odborných debat, například o orální historii.[1]