Jiří Ammer

V tomto článku prozkoumáme Jiří Ammer z různých perspektiv. Jiří Ammer je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě a jeho dopad se projevil v různých oblastech společnosti. V průběhu historie byl Jiří Ammer předmětem debat, studií a analýz a v tomto článku se ponoříme do jeho důležitosti, jeho důsledků a jeho relevance dnes. Od svého vzniku až po svůj vývoj, prostřednictvím svých různých projevů, Jiří Ammer zanechal svou stopu v kultuře, politice, vědě a každodenním životě a prostřednictvím tohoto článku se chystáme prozkoumat jeho vliv na naše životy.

Mgr. Jiří Ammer
Osobní informace
Datum narození24. března 1942 (83 let)
Klubové informace
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy v basketbalu mužů
stříbro ME 1967 Československo
bronz ME 1969 Československo
Československá basketbalová liga
zlato 1965, 1966, 1969, 1970, 1971, 1972 5x
stříbro 1963, 1964, 1967, 1968, 1973, 1974 6x

Jiří Ammer (* 24. března 1942) je bývalý československý basketbalista a trenér. Je zařazen na čestné listině mistrů sportu.

Byl hráčem družstva Slavia VŠ Praha (1960-1969 a 1970-1972), s nímž byl pětkrát mistrem a šestkrát vicemistrem Československa. Dvě sezóny hrál za RH Pardubice a získal další titul vicemistra a jedno čtvrté místo v ligové soutěži. V československé basketbalové lize hrál od roku 1960 celkem 14 sezón a po roce 1962 (zavedení podrobných statistik zápasů) zaznamenal 2970 bodů.

S týmem Slavia VŠ Praha startoval v šesti ročnících Poháru evropských mistrů, v roce 1966 skončili na 2. místě, v roce 1967 na 3. místě, v letech 1970 a 1971 prohráli až v semifinále s CSKA Moskva a další dva roky hráli ve čtvrtfinálové skupině. V soutěži FIBA – Evropský pohár vítězů pohárů v roce 1968 hráli ve finále a v roce 1969 tento pohár tým vyhrál po výhře ve Vídni nad Dynamo Tbilisi (Gruzie) 80:74. V roce 1970 ve světovém poháru (International Cup 1970) tým skončil na 4. místě.[1] [2]

Za československou basketbalovou reprezentací hrál na Mistrovství světa 1970 v Lublani (6. místo), v kvalifikaci na Olympijské hry 1972 a na třech Mistrovství Evropy a získal na nich stříbrnou medaili v roce 1967 a bronzovou medaili v roce 1969. Celkem odehrál za reprezentační družstvo Československa 147 utkání, z toho na světových a evropských soutěžích 40 a zaznamenal v nich 198 bodů. Hrál za družstvo výběru Evropy ve dvou zápasech v roce 1966 v Lublani.

Po skončení hráčské kariéry byl v letech 1974-1977 trenérem ligového družstva RH Pardubice, s nimiž získal 7., 9. a 11. místo v československé basketbalové lize.

V roce 2014 byl uveden do Síně slávy České basketbalová federace.

Sportovní kariéra

Hráč klubů

  • 1960-1969 Slavia VŠ Praha: 3x mistr (1965, 1966, 1969), 4x vicemistr (1963, 1964, 1967, 1968), 4. místo (1961), 5. místo (1962)
  • 1969-1970 RH Pardubice: 4. místo (1970)
  • 1970-1973 Slavia VŠ Praha, 2x mistr (1971, 1972), 1x vicemistr (1973)
  • 1973-1974 RH Pardubice: vicemistr (1974)
  • Československá basketbalová liga celkem 14 sezón a 10 medailových umístění, ve střelecké tabulce (od sezóny 1962/63 do 1992/93) je na 79. místě s počtem 2970 bodů.
    • 5x mistr Československa (1965, 1966, 1969. 1971, 1972, 5x vicemistr (1963, 1964, 1967, 1968, 1974)
  • Pohár evropských mistrů
    • 1965/66: ve finále prohra s Olimpia Miláno (ITA) 72-77, ve finále druhý nejlepší střelec týmu s 11 body
    • 1966/67: v semifinále prohra s Olimpia Miláno (ITA) 97-103, o 3. místo výhra nad Olimpija Ljubljana (SLO) 88-83
    • 1969/70: v semifinále prohra s CSKA Moskva (RUS) 79-107, 75-113
    • 1970/71: v semifinále prohra s CSKA Moskva (RUS) 83-68, 67-94
    • 1971/72, 1972/73: účast ve čtvrtfinálové skupině
  • Pohár vítězů pohárů
    • 1967/68: v semifinále Vorwärts Leipzig (GER) 58-57, 98-76, ve finále před 65 tisíci diváků prohra s AEK Athens (GRE) 82-89
    • 1968/69: v semifinále Olimpija Ljubljana (SLO), 83-76, 82-61, ve finále ve Vídni výhra nad BK Dinamo Tbilisi (GRU) 80-74

Československo

  • Za československou basketbalovou reprezentací hrál 234 zápasů (1974-1982), z toho na světových a evropských soutěžích zaznamenal 198 bodů ve 40 zápasech.
  • Předolympijská kvalifikace – 1968 Sofia (22 bodů/6 zápasů) 4. místo • 1972 Holandsko (38 /9), 2. místo a postup na OH
  • Mistrovství světa – 1970 Lublaň (42 bodů/9 zápasů), 6. místo
  • Mistrovství Evropy – 1965 Moskva (23 bodů /4 zápasy), 7. místo • 1967 Finsko (55 /7), vicemistr Evropy • 1969 Itálie (18 /5), 3. místo
    • Na třech Mistrovství Evropy dvě medaile (stříbrná a bronzová) a celkem 96 bodů v 16 zápasech.

Trenér

  • 1974-1977 RH Pardubice: 5. místo (1975), 9. místo (1976), 11. místo (1977)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ing. Pavel Šimák: Historie československého basketbalu v číslech (1932-1985), Basketbalový svaz ÚV ČSTV, II. část (1985-1992), Česká a slovenská basketbalová federace
  2. ↑ Juraj Gacík: Kronika československého a slovenského basketbalu (1919-1993), (1993-2000)

Související články

Externí odkazy

Medailisté – Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1967
SSSR Zlatá medaile
Československo Stříbrná medaile
Polsko Bronzová medaile
Medailisté – Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1969
SSSR Zlatá medaile
Jugoslávie Stříbrná medaile
Československo Bronzová medaile
Síň slávy České basketbalové federace

2004: Jiří Drvota • Josef Ezr • Josef Klíma • Ivan Mrázek • Josef Toms • Ladislav Trpkoš • Emil Velenský • Miroslav Vondráček • 2005: Jaroslava Dubská • Hana Ezrová • Věra Horáková • Dagmar Hubálková • Zdeňka Kočandrlová • Eva Křížová • Hana Myslilová • Ludmila Ordnungová • Stanislava Theissigová • Milena Vecková • 2006: Jiří Baumruk • Zdeněk Bobrovský • Jan Kozák • Zdeněk Rylich • Jaroslav Šíp • Miroslav Škeřík • Jaroslav Tetiva • 2007: Milena Jindrová • Helena Malotová • Věra Štechrová • Marta Kreuzová • Olga Přidalová • Marie Zahoříková • Alena Spejchalová • 2012: František Konvička • Jaroslav Křivý • Jiří Šťastný • Bohumil Tomášek • 2013: Jan Bobrovský • Vladimír Pištělák • Jiří Zedníček • Jiří Zídek • 2014: Jiří Ammer • Jiří Konopásek • Robert Mifka • 2015: Dana Klimešová • Anna Součková • Vlasta Mottlová • Milan Merkl • Jiří Růžička • Bohuslav Rylich 2016: Kamil Brabenec • Gustáv Hraška • Jiří Pospíšil 2017: Vladimír Heger • Jan Karger • Miloš Pražák • Miroslav Vondřička 2018: Zdeněk Douša • Hana Doušová • Martina Pechová • Milan Voračka 2019: Dana Aaltonen • Irena Bartošová • Hana Brůhová • Lenka Nechvátalová • Dagmar Pošvářová • Jana Stibůrková • Ivana Třešňáková • Alena Weiserová 2022: Zdeněk Böhm • Olga Fikotová Connolly • Zdeněk Kos