Jeřábovití
V tomto článku prozkoumáme dopad Jeřábovití na různé aspekty dnešní společnosti. Jeřábovití je v posledních letech velmi aktuální téma, které vyvolává diskuse a zájem v různých sektorech. Prostřednictvím této analýzy se chceme hlouběji podívat na to, jak Jeřábovití proměnil způsob, jakým žijeme, pracujeme a máme vztahy. Od svého vlivu na politiku a ekonomiku až po jeho vliv na kulturu a zábavu, Jeřábovití zanechal významnou stopu v naší společnosti. Kromě toho prozkoumáme možné budoucí důsledky Jeřábovití a jak by to mohlo utvářet svět v nadcházejících letech.
 Jeřábovití | |
|---|---|
_at_Sultanpur_I_Picture_151.jpg) jeřáb Antigonin (Grus antigone) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | krátkokřídlí (Gruiformes) |
| Čeleď | jeřábovití (Gruidae) Vigors, 1825 |
| Rody | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeřábovití (Gruidae) jsou velcí ptáci z řádu krátkokřídlých. V současné době je rozlišováno 15 druhů; na území ČR se vyskytuje pouze jeřáb popelavý (Grus grus).
Fylogeneze
Fosilní nálezy jeřábů z podčeledi Balearicinae jsou známy ze spodního eocénu a pozdějších období Eurasie, jeřábi z podčeledi Gruinae pak od svrchního miocénu.
Analýzy DNA ukazují, že nejsamostatnější skupinou jsou jeřábi rodu Balearica. Ostatní jeřábi se pak dělí do těchto výrazně vymezených skupin:[1]
- jeřábi rodu Anthropoides a Bugeranus
- jeřáb Antigonin (Grus antigone), jeřáb australský (G. rubicunda) a jeřáb bělošíjí (G. vipio)
- jeřáb mandžuský (Grus japonensis), jeřáb popelavý (G. grus), jeřáb kápový (G. monacha), jeřáb černokrký (G. nigricollis) a jeřáb americký (G. americana)
- jeřáb kanadský (G. canadensis)
- jeřáb bílý (G. leucogeranus)
Fylogenetický strom podle analýzy DNA:[1]
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Klasifikace
- podčeleď Balearicinae
- rod Balearica
- jeřáb paví (Balearica pavonina)
- jeřáb královský (Balearica regulorum)
- rod Balearica
- podčeleď Gruinae
- rod Anthropoides
- jeřáb rajský (Anthropoides paradisea)
- jeřáb panenský (Anthropoides virgo)
- rod Bugeranus
- jeřáb bradavičnatý (Bugeranus carunculatus)
- rod Grus
- jeřáb americký (Grus americana)
- jeřáb Antigonin (Grus antigone)
- jeřáb kanadský (Grus canadensis)
- jeřáb popelavý (Grus grus)
- jeřáb mandžuský (Grus japonensis)
- jeřáb bílý (Grus leucogeranus)
- jeřáb kápový (Grus monacha)
- jeřáb černokrký (Grus nigricollis)
- jeřáb australský (Grus rubicunda)
- jeřáb bělošíjí (Grus vipio)
- rod Anthropoides
Chov v zoo
Z 15 druhů jeřábů bylo ke konci roku 2018 v českých zoo chováno 12 druhů (chybí jeřáb kápový, americký a australský). Nejvýznamnějším chovatelem je Zoo Praha s šesti druhy. Pět druhů pak chová Zoo Plzeň a Zoo Zlín. Jeřáby chová celkem 15 z 16 českých zoo z Unie českých a slovenských zoologických zahrad.
Chov v Zoo Praha
Na konci roku 2018 bylo v Zoo Praha chováno šest druhů jeřábů, což bylo nejvíce ze všech českých a slovenských zoo. Jednalo se o tyto druhy[2]:
Již ve 30. letech 20: století byli v zoo jeřábi Antigonini či jeřábi popelaví. V zoo se podařilo odchovat řadu vzácných druhů, již v roce 1965 byl odchován jeřáb rajský.[3]
Reference
- ↑ a b KRAJEWSKI, Carey; FETZNER, James W., Jr. Phylogeny of cranes (Gruiformes: Gruidae) based on cytochrome-b DNA sequences. Auk. 1994, roč. 111, s. 351-365. Dostupné online.
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
- ↑ VAIDL, Antonín. Z historie chovu ptáků. Trojský koník. 2011, s. 22–31.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu jeřábovití na Wikimedia Commons - Galerie jeřábovití na Wikimedia Commons
Taxon Gruidae ve Wikidruzích
