V tomto článku se ponoříme do Jetřichovické stěny, což je dnes velmi důležité téma. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Jetřichovické stěny předmětem diskusí a studií odborníků z různých oborů. V průběhu let se Jetřichovické stěny ukázalo být určujícím faktorem v životech lidí, který ovlivňuje jejich rozhodování, chování a vnímání. Prostřednictvím kritického a analytického pohledu se pokusíme osvětlit toto fascinující téma, prozkoumat jeho různé aspekty a jeho důsledky v každodenním životě.
Jetřichovické stěny | |
---|---|
Nadřazená jednotka | Děčínská vrchovina |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 50°51′57″ s. š., 14°24′23″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIIA-3B |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jetřichovické stěny je geomorfologický podcelek, součásti Děčínské vrchoviny. Tvoří pískovcové skalní město, které spadá do Národního parku České Švýcarsko. Další používané názvy jsou Jetřichovické vyhlídky[1] či Jetřichovické skály[2].
Dominantami skalního města jsou Mariina vyhlídka, Vilemínina stěna, Rudolfův kámen (Ostroh), skalní převis Balzerovo ležení (Tetřevna), Malá Pravčická brána a pozůstatky skalních hrádků Šaunštejn a Falkenštejn. Oblast Jetřichovických stěn je turisticky značně frekventována, v roce 2013 šlo o sedmou nejnavštěvovanější přírodní památku v ČR.[3] Mariina skála měří 428 m n. m. a nabízí výhled až do Saského Švýcarska a na východě na Lužické hory. Vilemínina stěna má vrchol ve výšce 439 m n. m. Byla pojmenována po manželce knížete Rudolfa Kinského.