V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Jelec proudník. Od svého vzniku až po dopad na moderní život hraje Jelec proudník zásadní roli v mnoha aspektech společnosti. Toto téma vzbudilo nejen zvědavost akademiků a odborníků, ale vyvolalo také obrovský zájem mezi širokou veřejností. Na následujících několika stránkách se ponoříme do historie, důležitosti a budoucnosti Jelec proudník v naději, že poskytneme hlubší a smysluplnější pohled na toto téma, které je dnes tak aktuální.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
Řád | máloostní (Cypriniformes) |
Čeleď | kaprovití (Cyprinidae) |
Rod | jelec (Leuciscus) |
Binomické jméno | |
Leuciscus leuciscus L., 1758 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jelec proudník (Leuciscus leuciscus; L., 1758) je druh kaprovitých ryb vyskytující se v Česku. Tato ryba obývá především toky bohaté na kyslík. V Česku původní druh vlivem znečištění z řady míst zcela vymizel.
Tělo je podlouhlé, poměrně nízké, válcovité. Malá hlava s výrazným okem je zašpičatělá, koncová ústa jsou situována mírně dolů. Stejně jako ostatní jelci nemá vousky. Šupiny jsou drobné a jemné. Zbarvení hřbetu je šedomodré, boky jsou stříbřité, břicho bílé, oko nažloutlé, ploutve šedivé, případně lehce načervenalé. Dorůstá délky 40 cm při hmotnosti 1 kg. Dožívá se až 13 let.
V Česku se vyskytuje na celém území v čistých tocích, v úsecích parmového a lipanového pásma a také v některých údolních nádrží. Na českém území je proudník jedním ze tří druhů přítomných jelců. Je z nich nejmenší a nejštíhlejší.[2] Vyskytuje v téměř v celé Evropě.
Proudník přijímá drobnější potravu než ostatní jelcové. Hlavní část jeho stravy tvoří larvy vodního hmyzu (jepice, chrostíci, pakomáři, muchničky aj.) a drobní bezobratlí. Sbírá i suchozemský hmyz spadlý na hladinu. Může se však živit i jikrami nebo potěrem ryb.[2]
Tření probíhá v období od dubna do května. Samice klade 2 000 až 20 000 lepkavých jiker na štěrk a kameny ve velmi proudné vodě. Pohlavně dospívá ve věku 2 let. Líhnutí jiker trvá přibližně měsíc. Kříží se s jesenem, ouklejí a tlouštěm. Kříženci jsou neplodní.[3]
Hospodářský význam tohoto druhu je minimální. Slouží především jako potrava dravců. Maso má nízkou kvalitu a používá se rybáři jako nástražní ryba pro dravce.