Jelec proudník

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Jelec proudník. Od svého vzniku až po dopad na moderní život hraje Jelec proudník zásadní roli v mnoha aspektech společnosti. Toto téma vzbudilo nejen zvědavost akademiků a odborníků, ale vyvolalo také obrovský zájem mezi širokou veřejností. Na následujících několika stránkách se ponoříme do historie, důležitosti a budoucnosti Jelec proudník v naději, že poskytneme hlubší a smysluplnější pohled na toto téma, které je dnes tak aktuální.

Jak číst taxoboxJelec proudník
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádmáloostní (Cypriniformes)
Čeleďkaprovití (Cyprinidae)
Rodjelec (Leuciscus)
Binomické jméno
Leuciscus leuciscus
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jelec proudník (Leuciscus leuciscus; L., 1758) je druh kaprovitých ryb vyskytující se v Česku. Tato ryba obývá především toky bohaté na kyslík. V Česku původní druh vlivem znečištění z řady míst zcela vymizel.

Popis

Tělo je podlouhlé, poměrně nízké, válcovité. Malá hlava s výrazným okem je zašpičatělá, koncová ústa jsou situována mírně dolů. Stejně jako ostatní jelci nemá vousky. Šupiny jsou drobné a jemné. Zbarvení hřbetu je šedomodré, boky jsou stříbřité, břicho bílé, oko nažloutlé, ploutve šedivé, případně lehce načervenalé. Dorůstá délky 40 cm při hmotnosti 1 kg. Dožívá se až 13 let.

Výskyt

V Česku se vyskytuje na celém území v čistých tocích, v úsecích parmového a lipanového pásma a také v některých údolních nádrží. Na českém území je proudník jedním ze tří druhů přítomných jelců. Je z nich nejmenší a nejštíhlejší.[2] Vyskytuje v téměř v celé Evropě.

Potrava

Proudník přijímá drobnější potravu než ostatní jelcové. Hlavní část jeho stravy tvoří larvy vodního hmyzu (jepice, chrostíci, pakomáři, muchničky aj.) a drobní bezobratlí. Sbírá i suchozemský hmyz spadlý na hladinu. Může se však živit i jikrami nebo potěrem ryb.[2]

Rozmnožování

Tření probíhá v období od dubna do května. Samice klade 2 000 až 20 000 lepkavých jiker na štěrk a kameny ve velmi proudné vodě. Pohlavně dospívá ve věku 2 let. Líhnutí jiker trvá přibližně měsíc. Kříží se s jesenem, ouklejí a tlouštěm. Kříženci jsou neplodní.[3]

Význam

Hospodářský význam tohoto druhu je minimální. Slouží především jako potrava dravců. Maso má nízkou kvalitu a používá se rybáři jako nástražní ryba pro dravce.

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
  2. ↑ a b Drobné vodní toky v ČR. Praha: Consult 295 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-905159-0-1, ISBN 80-905159-0-8. OCLC 897868461 
  3. ↑ KŘIVÁNEK, Jiří; NĚMEC, Jan; KOPP, Jan, Pavel Kyzlík. Drobné vodní toky v ČR. : Jan Němec – Consult, 2014. ISBN 978-80-905159-0-1. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.