Jednovláknová DNA
V tomto článku prozkoumáme Jednovláknová DNA a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Jednovláknová DNA je téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí a vyvolalo v dnešní společnosti široký zájem a diskusi. V průběhu historie hrál Jednovláknová DNA klíčovou roli při definování identit, technologického rozvoje, mezilidských vztahů a dalších základních aspektů lidské zkušenosti. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Jednovláknová DNA formoval a nadále utváří způsob, jakým ve světě myslíme, cítíme a jednáme. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky Jednovláknová DNA a jeho význam v neustále se měnícím globálním kontextu.
Jednovláknová DNA (ssDNA z angl. single-stranded DNA) je označení pro molekulu DNA, která se neskládá ze dvou vláken dvoušroubovice, jako tomu je obvykle (u tzv. „dsDNA“), nýbrž jen z jednoho vlákna deoxyribonukleotidů. Jednovláknová DNA vzniká přechodně během replikace (pomocí enzymů helikáz a topoizomeráz, které vlákno rozplétají a SSB proteinů, které v tomto stavu DNA drží), ale u bakterií někdy vznikají i celé jednovláknové kruhové chromozomy. Některé viry si dokonce vystačí s jednovláknovou DNA bez výjimky – např. někteří vláknití kolifágové (M13, f1, fd).
Je vlastně na první pohled podobná běžné RNA, nicméně obsahuje deoxyribózu (místo ribózy) a nukleové báze A, C, G, T (tedy nikoliv uracil).
Literatura
- Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu jednovláknová DNA na Wikimedia Commons
