V tomto článku budeme analyzovat dopad Jednotková kružnice na současnou společnost. Od svého vzniku hraje Jednotková kružnice zásadní roli v různých aspektech každodenního života a ovlivňuje vše od individuálních rozhodnutí lidí až po budoucnost událostí na globální úrovni. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme mnoho úhlů, z nichž Jednotková kružnice formoval naši kulturu, náš způsob vztahů a naše vnímání světa kolem nás. Podobně prozkoumáme způsoby, jakými Jednotková kružnice nadále generuje transformace, a budeme diskutovat o etických a morálních důsledcích, které přináší v dnešní společnosti. Proto si tento článek klade za cíl nabídnout kritický a reflexivní pohled na dopad Jednotková kružnice v současném světě.
Jednotková kružnice je kružnice se středem v počátku souřadnic a o poloměru 1 používaná v matematice pro definici např. goniometrických funkcí. Jejím zobecněním do vyšších rozměrů je jednotková koule.
Výhoda jednotkové kružnice spočívá v tom, že goniometrické funkce jsou definovány poměry a číslo 1 se v poměrech neprojevuje (1 * a = a) nebo vytváří nepřímou úměrnost (1/a). Neprojeví se ani souřadnice jejího středu, protože leží v počátku . Její rovnice je tudíž velice jednoduchá:
Souřadnice bodů na jednotkové kružnici pak přímo udávají hodnoty funkcí sin a cos pro úhly, které jejich průvodiče svírají s kladnou poloosou x: x = cos φ a y = sin φ. Protože absolutní hodnoty těchto funkcí se po 180° opakují a pro úhly φ z intervalu 90-180° platí, že f(φ)=f(180°-φ), stačí je tabelovat jen pro interval 0-90° a jejich znaménka pak udává následující tabulka:
α | sin α | cos α | tg α | cotg α | |
---|---|---|---|---|---|
1. kvadrant | 0–90° | + | + | + | + |
2. kvadrant | 90–180° | + | − | − | − |
3. kvadrant | 180–270° | − | − | + | + |
4. kvadrant | 270–360° | − | + | − | − |
Na jednotkové kružnici lze také sledovat tzv. periodu: bod A může po kružnici obíhat zcela libovolně, a to i několikrát, takže jeho průvodič (polopřímkaSA) může s kladnou poloosou x svírat nekonečně mnoho úhlů, jež se od sebe liší o 2π čili o 3600. Tak se s polopřímkou svírající s kladnou poloosou x úhel (tj. 60°) budou překrývat i polopřímky s úhly (420°), (780°), (-300°) nebo (-780°). Na tom se zakládá periodičnost goniometrických funkcí.