Jeden den králem

V dnešní době se Jeden den králem stalo tématem velkého zájmu a významu v různých oblastech. Jeho dopad vyvolal širokou diskusi a jeho vliv se rozšířil po celém světě. V tomto článku budeme do hloubky analyzovat význam Jeden den králem v moderní společnosti, prozkoumáme jeho různé dimenze a zamyslíme se nad jeho významem v našich životech. Od svých počátků až po současnou evoluci byl Jeden den králem předmětem studia a úvah a probouzel zvědavost odborníků i fanoušků. Prostřednictvím této analýzy se budeme snažit osvětlit mnoho aspektů Jeden den králem a jeho dopad na dnešní svět.

Jeden den králem
Un giorno di regno, ossia Il finto Stanislao
Titulní strana libreta, Milán (1840)
Titulní strana libreta, Milán (1840)
Základní informace
Žánrmelodramma giocoso
SkladatelGiuseppe Verdi
LibretistaFelice Romani
Počet dějství2
Originální jazykitalština
Literární předlohaLe faux Stanislas (Alexandre-Vincent Pineux-Duval)
Datum vzniku1840
Premiéra5. září 1840, La Scala, Milán
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Un giorno di regno, ossia il finto Stanislao (česky Jeden den králem aneb falešný Stanislav, Jednodenní království, nebo Jeden den království) je komická dvouaktová opera Giuseppa Verdiho ve čtyřech obrazech dokončená v roce 1840. Premiéra se konala 5. září 1840 v milánské Scale.

Opera „Jednodenní království“ má zvláštní význam pro Poláky, neboť opera pojednává o polském králi Stanislavu I. Leszczyńském.

Historie vzniku

Libreto

Portrét libretisty Felice Romaniho

Libreto Felice Romaniho z roku 1818 je založeno na divadelní hře Le faux Stanislas (Falešný Stanislav) francouzského autora Alexandra-Vincenta Pineu-Duvala. Romani ho původně psal pro českého skladatele Vojtěcha Jírovce (Adalbert Gyrowetz),[1][2] jehož opera Falešný Stanislav měla premiéru v La Scale dne 5. srpna 1818.

Po úspěšném přijetí první opery „Oberto“ (Oberto, Conte di San Bonifacio) v roce 1839 dostal Verdi zadání od Bartolomea Merelliho, impresaria opery La Scala, aby napsal další tři opery. „Jeden den králem“ byla první z nich, toto dílo však je silně poznamenáno osobní tragédií skladatele. Napsal ji v období, kdy zemřeli dva jeho synové a poté i jeho manželka. Hned následujícího dne byla opera stažena a nahrazena operou Oberto, která byla uveden sedmnáctkrát. Neúspěch opery v roce 1840 znamenal největší katastrofu v celé jeho kariéře a způsobil, že se mladý Verdi od opery téměř odvrátil. Svou operní tvorbu znovu zahájil teprve poté, co byl přesvědčen k napsání hudby na libreto, dnes známé jako „Nabucco“.

Verdi však v „Jednodenním království“ přestavil některé charakteristické prvky své tvorby, například způsob užití sboru v opeře.

Děj opery

Portrét Stanislava Bohuslava Leszczyńského od Antoina Pesneho (cca 1731)

Děj opery se odehrává v roce 1733, částečně ve Francii poblíž Brestu a částečně v Polském království v období války o polskou korunu. Po bitvě u Poltavy v roce 1709 polský král Stanislav I. Leszczyńský přišel o trůn a kvůli návratu Augusta II. do Polska se skrývá ve Francii. Chce však získat moc, proto vyšle francouzského důstojníka Barona di Kelbar na hrad krále Augusta II. Král chce Francouze oženit se svou dcerou, ta však má jiného nápadníka. Během jednoho dne, kdy chce August dohodnuté manželství zrušit, se Stanislav pokusí znovu získat trůn.

V roce 1733 Stanislav znovu získal polskou korunu a vrací se do země, zanechav francouzského důstojníka Cavaliere di Belfiore ve Francii, aby se za něj vydával, v roce 1736 však byl opět sesazen a odchází do exilu ve Francii.

Postavy

  • Rytíř di Belfiore, vyslanec krále Stanislava - baryton
  • Baron Kelbar - bas
  • Markýza del Poggio - soprán
  • Giulietta, baronova dcera - mezzosoprán
  • Edoardo, nápadník Giulietty - tenor
  • La Rocca, královský pokladník - bas
  • Hrabě Ivrea - tenor
  • Delmonte - tenor

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dzień królowania na polské Wikipedii.

  1. ↑ Gossett, p. 37: Gossett goes on to note that "for many Italian librettists of the time, French operatic texts were a rich vein to be mined." (Although Le faux Stanislas was a verse drama, not an operatic libretto.)
  2. ↑ Budden, p. 73

Literatura

  • Tysiąc i jedna opera, Piotr Kamiński. PWM Kraków, 2008

Externí odkazy

Opery Giuseppe Verdiho

Oberto (1839) • Jeden den králem (1840) • Nabucco (1842) • Lombarďané na první křížové výpravě (1843) • Ernani (1844) • Dva Foscariové (1844) • Panna Orleánská (1845) • Alzira (1845) • Attila (1846) • Macbeth (1847) • Loupežníci (1847) • Jérusalem (1847) • Korzár (1848) • Bitva u Legnana (1849) • Luisa Miller (1849) • Stiffelio (1850) • Rigoletto (1851) • Trubadúr (1853) • La traviata (1853) • Sicilské nešpory (1855) • Simon Boccanegra (1857) • Aroldo (1857) • Maškarní ples (1859) • Síla osudu (1862) • Don Carlos (1867) • Aida (1871) • Othello (1887) • Falstaff (1893)