V dnešním světě je Jean Baptiste Pierre André Amar téma, které nabylo na významu v různých oblastech společnosti. Důležitost Jean Baptiste Pierre André Amar je v každodenním životě stále patrnější a má dopad jak osobně, tak profesně. Od svých počátků až do současnosti je Jean Baptiste Pierre André Amar předmětem zájmu a debat, generuje protichůdné názory a probouzí zájem odborníků i občanů. V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Jean Baptiste Pierre André Amar a jeho vliv na různé aspekty moderního života, analyzujeme jeho vývoj, dopad a možné důsledky pro budoucnost.
Jean Baptiste Pierre André Amar | |
---|---|
![]() | |
Narození | 11. května 1755 Grenoble |
Úmrtí | 21. prosince 1816 (ve věku 61 let) Paříž |
Povolání | advokát a politik |
Politická strana | Hora |
Funkce | poslanec Národního konventu (1792–1795) předseda Národního konventu (1794) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean Baptiste Pierre André Amar (11. května 1755, Grenoble – 21. prosince 1816, Paříž) byl francouzský politik v době Velké francouzské revoluce.
Narodil se v bohaté rodině obchodníků s látkami v Grenoblu roku 1755. Nejprve působil jako advokát v Grenoblu. Roku 1790 byl zvolen do Zákonodárného národního shromáždění, kde se připojil k Hoře. Byl přívržencem Maxmeliena Robespierra. Později byl zvolen předsedou národního shromáždění. Roku 1792 hlasoval pro smrt krále a po rozpuštění Národního shromáždění se stal se poslancem Národního konventu. Hrál zásadní roli v přijetí zákona levée en masse a svržení girondistů. Stal se členem Výboru pro všeobecnou bezpečnost, kde zůstal až do pádu jakobínské diktatury roku 1794, na které se zásadně podílel ale i přesto napomohl k jejímu svržení. Po potlačení lidového povstání Pařížanů roku 1795 byl načas zatčen. Za účast v Babeufově Spiknutí rovných byl vězněn, posléze mu byl zakázán pobyt v Paříži. Za vlády Napoleona se směl do Paříže vrátit. Nadále žil v ústraní a stal se stoupencem díla švédského mystika E. Swedenborga. Zemřel roku 1816 v Paříži.