Dnes je Ježdík dunajský relevantní téma a velmi zajímá mnoho lidí po celém světě. S rozvojem technologií a globalizací se Ježdík dunajský stal místem setkávání různých názorů a pohledů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Ježdík dunajský, od jeho dopadu na společnost až po současné trendy, které ho obklopují. Ponoříme se do hloubkové analýzy, která nám umožní lépe porozumět důležitosti Ježdík dunajský v dnešním světě a jak se v průběhu času vyvíjel. Doufáme, že prostřednictvím tohoto článku poskytneme komplexní pohled na Ježdík dunajský a jeho aktuální význam.
![]() | |
---|---|
![]() Malba ježdíka dunajského | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Nadtřída | ryby (Osteichthyes) |
Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
Řád | ostnoploutví (Perciformes) |
Čeleď | okounovití (Percidae) |
Rod | ježdík (Gymnocephalus) |
Binomické jméno | |
Gymnocephalus baloni Holčík & Hensel, 1974 | |
![]() Rozšíření ježdíka dunajského
celoroční výskyt
sestaveno na základě: IUCN,2013 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ježdík dunajský (Gymnocephalus baloni; Holčík & Hensel, 1974) je ryba z čeledi okounovití. Jedná se o endemit žijící v rychle proudících úsecích v povodí Dunaje, který byl objeven v roce 1974 československými vědci; v latinské nomenklatuře je pojmenována po Evženu Balonovi. O způsobu života tohoto ježdíka není dosud mnoho spolehlivých informací.
Tělo je zavalité. Na hřbetě dvě splývající hřbetní ploutve. Na okraji žaberního víčka se nacházejí dva ostny. Šupiny jsou drobné, ktenoidní. Na těle je velké množství tmavých skvrn, které splývají v několik příčných pruhů.
Ježdík dunajský obývá proudné úseky Dunaje a jeho přítoky. Zjištěn byl v Česku, Slovensku, Rakousku, Německu, Maďarsku, Srbsku, Rumunsku a Moldavsku.[2]