Jaroslava Valentová

V dnešním světě je Jaroslava Valentová tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na současnou společnost nebo jeho vlivu na populární kulturu, Jaroslava Valentová je tématem, které nadále vyvolává zájem a diskusi. V průběhu let byl Jaroslava Valentová předmětem nespočtu výzkumů, diskusí a analýz, což vedlo k lepšímu pochopení jeho složitosti a identifikaci různých pohledů na něj. V tomto článku prozkoumáme některé klíčové aspekty související s Jaroslava Valentová s cílem ponořit se do jeho významu a rozsahu v různých kontextech.

Jaroslava Valentová
Narození11. prosince 1945 (79 let)
Praha
Povolánískokanka do výšky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Evropské halové hry
bronz EHH 1967 skok do výšky
Evropské juniorské hry
bronz EJH 1964 skok do výšky
Mistrovství ČSSR v atletice
bronz MČSSR 1967 skok do výšky
stříbro MČSSR 1968 skok do výšky
bronz MČSSR 1969 skok do výšky
Halové mistrovství ČSSR v atletice
zlato HM ČSSR 1969 skok do výšky
zlato HM ČSSR 1970 skok do výšky

Jaroslava Valentová, rozená Králová, později Řezáčová (* 11. prosince 1945, Praha) je bývalá československá atletka, která se specializovala na skok do výšky.

Kariéra

V roce 1964 na prvním ročníku evropských juniorských her (předchůdce mistrovství Evropy juniorů v atletice) ve Varšavě získala stříbrnou medaili (164 cm), když prohrála jen s východoněmeckou výškařkou Ritou Gildemeisterovou.[1] Na mistrovství Evropy v Budapešti 1966 skončila desátá. O rok později získala v Praze bronzovou medaili na druhých evropských halových hrách v atletice (předchůdce halového mistrovství Evropy v atletice). Na následujících hrách v Madridu v roce 1968 skončila devátá. V témže roce ji těsně unikla medaile na letních olympijských hrách v Ciudad de México, kde se umístila s výkonem 178 cm na čtvrtém místě. Olympijskou vítězkou se tehdy stala Miloslava Rezková.

25. května 1968 překonala v Hradci Králové jako první československá výškařka 180 cm.[2] V roce 1969 a 1970 se stala halovou mistryní ČSSR.[3] Její osobní rekord je 182 cm (styl horine).

Úspěchy

Jaroslava Valentová, rozená Králová, později Řezáčová

Nejlepší osobní výsledky v hale

  • 1965 – čs. halový rekord – 161 cm (styl horine) 14.1. Uherské Hradiště
  • 1965 – čs. halový rekord – 162 cm (styl horine) 21.2. Bratislava
  • 1967 – II. Evrpské halové hry – 170 cm (styl horine) 11 – 12.3. Praha
  • 1968 – čs. halový rekord – 177 cm (styl horine) 2.3. Praha
  • 1969 – čs. halový rekord – 178 cm (styl horine) 12.2. Praha – Novinářská laťka

Nejlepší osobní výsledky na dráze

  • 1963 – rekord čs. staršího dorostu – 163 cm (styl horine) 14.7. Hradec Králové
  • 1964 – rekord čs. juniorek – 164 cm (styl horine) 23.5. Praha Strahov
  • 1967 – 173 cm (styl horine) 10.9. Stockholm
  • 1968 – 182 cm (styl horine) 4.10 Meeting stadion Praktiko Mexico

Ostatní úspěchy

  • Držitelka 3 čs. rekordů 180 – 182 v roce 1968
  • Olympijské hry Mexiko 1968 – 4. místo – výkon 178 cm
  • Reprezentovala v 10 mezistátních utkáních (1962-70) z toho 5x zvítězila
  • světové tabulky 1967 – 11. místo, 1968 – 5. místo, 1969 – 11. místo, 1970 – 13. místo
  • světový žebříček 1967 – 8. místo, 1968 – 5. místo

Odkazy

Reference

  1. ↑ Výsledky skoku do výšky žen na EJH 1964. www.wjah.co.uk . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-13. 
  2. ↑ Skok vysoký[nedostupný zdroj]
  3. ↑ Halové mistrovství Československa - vítězové (1969 - 1992)

Literatura

  • KOLÁŘ,F., a kolektiv

Kdo byl kdo naši olympionici, 1. vydání Praha : Libri s.r.o. 1999, 424 s. ISBN 80-85983-77-X str. 330 a 419

  • JIRKA,J. a kolektiv

Kdo byl kdo v české atletice, 1. vydání Praha : Olympia, a.s. 2000, 240 s. ISBN 80-7033-385-5, str. 190, 217, 230

  • JIRKA,J., POPPER,J., a kolektiv,

Malá encyklopedie atletiky, 1. vydání Praha : Olympia, 1990, 609 s. (ISBN není uvedeno), str. 116, 306, 332, 340, 566

Externí odkazy

Halové mistryně Československa a ČR ve skoku vysokém žen
Československo
Česko

1993 Šárka Nováková • 1994 Zuzana Kováčiková • 1995 Šárka Makówková • 1996 Zuzana Kováčiková • 1997 Zuzana Kováčiková • 1998 Zuzana Kováčiková • 1999 Zuzana Kováčiková • 2000 Zuzana Hlavoňová • 2001 Barbora Laláková • 2002 Barbora Laláková • 2003 Iva Straková • 2004 Barbora Laláková • 2005 Iva Straková • 2006 Barbora Laláková • 2007 Nela Severová • 2008 Iva Straková • 2009 Iva Straková • 2010 Oldřiška Marešová • 2011 Oldřiška Marešová • 2012 Oldřiška Marešová • 2013 Romana Dubnova • 2014 Michaela Hrubá • 2015 Michaela Hrubá • 2016 Michaela Hrubá • 2017 Michaela Hrubá • 2018 Lada Pejchalová • 2019 Michaela Hrubá • 2020 Klára Krejčiříková • 2021 Michaela Hrubá • 2022 Michaela Hrubá • 2023 Denisa Pešová • 2024 Zdara Pezinková • 2025 Zdara Pezinková