V moderním světě převzal Jaromír Vošahlík vedoucí roli v dnešní společnosti. Tato postava nebo téma vzbudilo široký zájem a vyvolalo četné debaty v různých oblastech. Postupem času se Jaromír Vošahlík vyvíjel takovým způsobem, že v historii označil před a po. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam Jaromír Vošahlík a jeho vliv dnes. Budeme analyzovat jeho dopad na kulturu, politiku, technologie a další relevantní aspekty. Kromě toho prozkoumáme důsledky Jaromír Vošahlík v současném světě a to, jak formoval způsob, jakým žijeme a myslíme.
Jaromír Vošahlík | |
---|---|
![]() Jaromír Vošahlík | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1954 | |
Nástupce | Richard Dvořák |
Čs. velvyslanec v Sovětském svazu | |
Ve funkci: 1952 – 1958 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 9. března 1899 Pečky ![]() |
Úmrtí | 29. listopadu 1958 (ve věku 59 let) Moskva ![]() |
Profese | pedagog, politik a redaktor |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaromír Vošahlík (9. března 1899 Pečky – 29. listopadu 1958 Moskva[1][2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa; poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a velvyslanec v Sovětském svazu.
Studoval na gymnáziu v Kolíně. Studoval též v Praze. Už tehdy byl členem studentských levicových organizací. Od roku 1921 byl členem komunistické strany. Působil na městské, okresní i krajské stranické úrovni. Pracoval jako učitel na obchodní akademii v Kolíně. V roce 1930 byl z politických důvodů zbaven učitelského místa. Pracoval pak jako pomocný učitel. Přestěhoval se do Rakovníka, kde se dál politicky angažoval. Byl členem Svazu přátel SSSR.[2]
Za druhé světové války vyučoval na obchodní akademii v Rakovníku a byl aktivní v odboji. V roce 1944 byl zatčen a do konce války vězněn.[2]
Po osvobození se vrátil na obchodní akademii v Rakovníku.[2] Po volbách v roce 1946 se stal předsedou ONV v Rakovníku. Během únorového převratu v roce 1948 zasedal v okresním a krajském Akčním výboru Národní fronty. V letech 1951–1952 zastával post děkana diplomaticko-politické fakulty v Praze. Od září 1952 do své smrti roku 1958 byl velvyslancem Československa v SSSR.[3][4]
Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Kladno. V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1954.[5]
Zemřel v listopadu 1958.[2]