V tomto článku prozkoumáme dopad Janjina na různé aspekty moderní společnosti. Od svého vystoupení na veřejné scéně vyvolal Janjina velký zájem a debatu mezi odborníky i občany. Jeho vliv se rozšířil do různých oblastí, od politiky a ekonomiky až po kulturu a zábavu. V následujících řádcích podrobně rozebereme, jak Janjina změnil způsob, jakým žijeme, přemýšlíme a jak se k sobě navzájem vztahujeme.
Janjina | |
---|---|
![]() Janjina | |
Poloha | |
Souřadnice | 42°55′30″ s. š., 17°25′41″ v. d. |
Nadmořská výška | 121 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | ![]() |
Župa | Dubrovnicko-neretvanská |
Administrativní dělení | 5 vesnic |
![]() ![]() Janjina | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 30,1 km² |
Počet obyvatel | 522 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 17,3 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 20 246 Janjina |
Označení vozidel | DU |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Janjina je opčina v Chorvatsku, v Dubrovnicko-neretvanské župě. Opčina leží ve středu poloostrova Pelješac. Janjina je největší vesnice ve vnitrozemí poloostrova Pelješac, na úpatí vrchu Gradina (224 m n. m.), 2 km od Drače na severovýchodním pobřeží. Leží na regionální silnici.
Janjina se skládá z malého rybářského přístavu a městečka Zabreže (za kopcem) se jménem vystihujícím jeho geografickou situaci. Nejstarší zmínka o Janjině je z roku 1222. Na Gradině se nachází ilyrská horská pevnost. U hřbitovního kostela sv. Štěpána byly objeveny zbytky římské vily. Další památkou jsou pozůstatky předrománského kostela sv. Jiří a pozdně středověkého hřbitova.
Opčina vznikla v roce 1997, dříve byla součástí opčiny Ston. Podle sčítání lidu z roku 2011 žilo v opčině 551 obyvatel.
Skládá se z vesnic:
Pelješská oblast je známá produkcí vína. Důležitou ekonomickou aktivitou obyvatelstva je i farmářství, pěstování oliv a ústřic (u Drače).