Jana Tichá

V dnešním světě nabyla důležitost Jana Tichá nebývalého významu. Ať už v profesní, osobní nebo akademické oblasti, Jana Tichá se stal tématem širokého zájmu, které přímo ovlivňuje životy lidí. Jak společnost postupuje, Jana Tichá se stal místem setkání, které vyvolává debaty, úvahy a neustálé analýzy. Tento článek se ponoří do světa Jana Tichá a prozkoumá jeho různé aspekty a jeho dopad na různé aspekty každodenního života.

Další významy jsou uvedeny na stránce Jana Tichá (rozcestník).
Ing. Jana Tichá
Narození6. května 1965 (59 let)
České Budějovice
Alma materVysoká škola ekonomická v Praze
Povoláníastronomka
ZaměstnavatelHvězdárna Kleť
OceněníStříbrná medaile předsedy Senátu (2023)
ChoťMiloš Tichý
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Tichá, rozená Jana Peltanová, (* 6. května 1965 České Budějovice[1]) je česká astronomka a objevitelka řady planetek.

Narodila se v Českých Budějovicích Bohuslavu Peltanovi (1927–1983) a Marii, rozené Kosové (* 1930), jako mladší sestra Jiřího Peltana (* 1953).[2] Absolvovala Jirsíkovo gymnázium v Českých Budějovicích,[3] v roce 1987 dokončila VŠE v Praze a o rok později se provdala za českého astronoma Miloše Tichého. Od roku 1992 je ředitelkou Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s observatoří na Kleti.[1] Pod jejím vedením byl modernizován kleťský program pro astrometrická pozorování planetek a komet zavedením CCD kamer a počítačů. V rámci projektu KLENOT, který Tichá vede, byl na Kleti instalován nový teleskop se zrcadlem o průměru 1,06 m určený pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami. Na výzkumu dlouhodobě spolupracuje s dnes již bývalým manželem Milošem Tichým a Zdeňkem Moravcem - tým v tomto složení byl pátou nejúspěšnější skupinou světa co do množství přesně zaměřených poloh planetek a čtvrtou v množství přesně zaměřených poloh komet a nejúspěšnější tým světa specializovaný na astrometrii.[4] Do 17. května 2006 bylo 63 jí objeveným planetkám přiděleno definitivní označení.

Jana Tichá je od roku 2000 jako první Češka členkou Committee on Small Body Nomenclature IAU, komise pro pojmenovávání planetek a komet Mezinárodní astronomické unie, a od roku 2003 této komisi předsedá.[5]

Podle Jany Tiché je pojmenována planetka (5757) Tichá objevená roku 1967 C. U. Cescou a A. R. Klemolou v El Leoncitu.[5]

Seznam objevených planetek

Planetka Předběžné ozn. Datum objevení Spoluobjevitel
(7441) Láska 1995 OZ 30. července 1995 M. Tichý
(7493) Hirzo 1995 US2 24. října 1995  
(7608) Telegramia 1995 UO1 22. října 1995  
(8307) Peltan 1995 EN 5. března 1995  
(8572) Nijo 1996 UG1 19. října 1996 M. Tichý
(10234) Sixtygarden 1997 YB8 27. prosince 1997 M. Tichý
(10403) Marcelgrün 1997 WU3 22. listopadu 1997 M. Tichý
(10872) Vaculík 1996 TJ9 12. října 1996 M. Tichý
(11105) Puchnarová 1995 UR2 24. října 1995  
(11128) Ostravia 1996 VP 3. listopadu 1996 M. Tichý
(11141) Jindrawalter 1997 AX14 12. ledna 1997 M. Tichý
(11144) Radiocommunicata 1997 CR1 2. února 1997 M. Tichý
(11338) Schiele 1996 TL9 13. října 1996 M. Tichý
(12833) Kamenný Újezd 1997 CV1 2. února 1997 M. Tichý
(13229) Echion 1997 VB1 2. listopadu 1997 M. Tichý
(13792) Kuščynskyj 1998 VG 7. listopadu 1998 M. Tichý
(14068) Hauserová 1996 HP1 21. dubna 1996 M. Tichý
(15399) Hudec 1997 VE 2. listopadu 1997 M. Tichý
(16083) Jorvik 1999 TH12 12. října 1999 M. Tichý
(16709) Auratian 1995 SH5 29. září 1995  
(16794) Cucullia 1997 CQ1 2. února 1997 M. Tichý
(18841) Hruška 1999 RL3 6. září 1999 M. Tichý
(19384) Winton 1998 CP1 6. února 1998 M. Tichý
(20164) Janzajíc 1996 VJ2 9. listopadu 1996 M. Tichý
(21270) Otokar 1996 OK 19. července 1996 M. Tichý
(21873) Jindřichůvhradec 1999 UU3 29. října 1999 M. Tichý
(22442) Blaha 1996 TM9 14. října 1996 M. Tichý
(22450) Nové Hrady 1996 VN 3. listopadu 1996 M. Tichý
(25258) Nathaniel 1998 VU 7. listopadu 1998 M. Tichý
(26314) Škvorecký 1998 UJ1 16. října 1998 M. Tichý
(26340) Evamarková 1998 XY8 13. prosince 1998 M. Tichý
(26969) Biver 1997 SE 20. září 1997 M. Tichý
(27087) Tillmannmohr 1998 UA15 24. října 1998 M. Tichý
(28220) York 1998 YN12 28. prosince 1998 M. Tichý
(29477) Zdíkšíma 1997 UE15 31. října 1997 M. Tichý
(29738) Ivobudil 1999 BT8 23. ledna 1999 M. Tichý
(31232) Slavonice 1998 CF 1. února 1998 M. Tichý
(31238) Kroměříž 1998 DT1 21. únor 1998 M. Tichý
(35446) Stáňa 1998 CK1 6. února 1998 M. Tichý
(35977) Lexington 1999 NA 3. července 1999 M. Tichý
(35978) Arlington 1999 NC 5. července 1999 M. Tichý
(38246) Palupin 1999 PL4 14. srpna 1999 M. Tichý
(40206) Lhenice 1998 SB36 26. září 1998 M. Tichý
(44597) Thoreau 1999 PW 6. srpna 1999 M. Tichý
(46692) Taormina 1997 CW1 2. února 1997 M. Tichý
(47144) Faulkes 1999 PY 7. srpna 1999 M. Tichý
(47294) Blanský les 1999 WM1 28. listopadu 1999 M. Tichý
(48794) Stolzová 1997 TY8 5. října 1997 M. Tichý
(50413) Petrginz 2000 DQ1 27. února 2000 M. Tichý
(52665) Brianmay 1998 BM30 30. ledna 1998 M. Tichý
(53093) La Orotava 1998 YO12 28. prosince 1998 M. Tichý
(55082) Xlendi 2001 QJ110 25. srpna 2001 M. Tichý
(56329) Tarxien 1999 WO1 28. listopadu 1999 M. Tichý
(58607) Wenzel 1997 UL 19. října 1997 M. Tichý
(59001) Senftenberg 1998 SZ35 26. září 1998 M. Tichý
(59830) Reynek 1999 RE33 10. září 1999 M. Tichý
(66934) Kálalová 1999 WF1 26. listopadu 1999 M. Tichý
(70679) Urzidil 1999 UV3 30. října 1999 M. Tichý
(70936) Kámen 1999 WK1 28. listopadu 1999 M. Tichý
(85389) Rosenauer 1996 QE1 22. srpna 1996 M. Tichý
(85573)   1998 CE 1. února 1998 M. Tichý
(85574)   1998 CG 1. února 1998 M. Tichý
(91007) Ianfleming 1998 BL30 30. ledna 1998 M. Tichý
(118214) Agnesediboemia 1996 AG1 12. ledna 1996 J. Tichá
(128622) Rudis 2004 RU 4. září 2004 M. Tichý

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b TŘEŠTÍK, Michael. Kdo je kdo = Who is who: osobnosti české současnosti: 5000 životopisů. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2002. 781 s. ISBN 80-902586-7-0. S. 677–678. 
  2. ↑ SCHMADEL, Lutz Dieter. Dictionary of Minor Planet Names. Berlin, Heidelberg: Springer-Verlag, 2003. 896 s. ISBN 3-540-00238-3. doi:10.1007/978-3-540-29925-7_6954. Kapitola (8307) Peltan, s. 643. (anglicky) 
  3. ↑ CUKR, Jiří. Galerie vybraných absolventů Jirsíkova gymnázia v Českých Budějovicích: 350 portrétů od A do Ž. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2018. 157 s. ISBN 978-80-88030-32-4. S. 115. 
  4. ↑ LÖRINCZ, Tomáš. Vzhůru ke hvězdám. Česká hlava a svět vědy: měsíčník. 2003-02-18, roč. 2003, čís. 2, s. 26–27. ISSN 1214-0902. 
  5. ↑ a b Ing. Jana Tichá - ředitelka Observatoře Kleť a Projektu KLENOT . Observatoř Kleť . Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.