V dnešním světě zůstává Jan Slavíček (malíř) tématem velkého zájmu a významu. Ať už mluvíme o vlivu Jan Slavíček (malíř) na společnost nebo jeho dopadu na globální ekonomiku, je nepopiratelné, že Jan Slavíček (malíř) vzbuzuje zvědavost a pozornost velkého množství lidí. V průběhu historie byl Jan Slavíček (malíř) předmětem četných debat a studií, které prokázaly jeho význam v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jan Slavíček (malíř), analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho relevanci dnes.
Jan Slavíček | |
---|---|
![]() Jan Slavíček (před r. 1927) | |
Narození | 22. ledna 1900 Praha ![]() |
Úmrtí | 5. dubna 1970 (ve věku 70 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | malíř |
Rodiče |
|
Příbuzní |
|
Ocenění | národní umělec (1967) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Slavíček (22. ledna 1900 Praha[1][p 1] – 5. dubna 1970 Praha[2]) byl český malíř, syn malíře Antonína Slavíčka (1870–1910), bratr režiséra a střihače Jiřího Slavíčka, pokračovatel malířského rodu Slavíčků a žák krajinářské speciálky prof. Otakara Nejedlého.
Studoval na Akademii výtvarných umění u prof. Jana Preislera, Vratislava Nehleby, Maxe Švabinského a Otakara Nejedlého (1916–1925).
Od roku 1922 byl členem SVU Mánes. Podnikl řadu studijních cest do Francie (včetně Korsiky), Itálie, Španělska, Anglie, Řecka, SSSR a Jugoslávie.
V letech 1937–1970 bydlel v zadním traktu Hrzánského paláce na Hradčanech, z okna svého ateliéru maloval pohledy na Prahu.
Ve všech námětových oblastech své tvorby – v zátiší, v krajinomalbě i pražských pohledech - vyšel z předčasně (40 let) uzavřeného díla svého otce. V raném období se vyrovnal s podněty francouzského fauvismu, ale brzy si našel vlastní malířský výraz, založený na smyslovém realismu. Krajinářské motivy vybíral s oblibou z Orlických hor, kraje kolem Orlické Rybné kam zajížděl v dětství.