Jan Petr Molitor
V tomto článku podrobně prozkoumáme téma Jan Petr Molitor, které bylo předmětem studia a zájmu v různých oblastech znalostí. Jan Petr Molitor upoutal pozornost vědců, odborníků i široké veřejnosti díky své relevanci a vlivu na klíčové aspekty naší současné společnosti. Od svého dopadu na zdraví, životní prostředí, politiku, ekonomiku, kulturu až po svou roli v historii a lidském rozvoji se Jan Petr Molitor stal ústředním tématem debat a úvah v dnešním světě. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a dimenze Jan Petr Molitor s cílem nabídnout komplexní a dobře podloženou vizi tohoto velmi relevantního tématu.
| Jan Petr Molitor | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1702 Koblenz |
| Úmrtí | 3. dubna 1756 (ve věku 53–54 let) Krakov |
| Povolání | malíř |
| Děti | Franciszek Ignacy Molitor |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Petr Molitor, (v němčině Peter Johann Molitor, původně Peter Miller, 1702 Schadeck u Koblenze – 3. dubna 1756, Krakov), byl německý malíř pozdního baroka, který od roku 1730 žil a pracoval v Praze.
Život
Narodil se jako Peter Miller, učil se malířství v Bonnu, v Berlíně a v Drážďanech, odkud roku 1730 odešel do Prahy. Zde se učil u Václava Vavřince Reinera a přestoupil na katolickou víru. Začal se psát latinskou verzí svého jména Molitor (česky mlynář). Roku 1734 byl přijat do staroměstského cechu malířů jako mistr. Oženil se a měl šest synů a dceru. Roku 1756 odjel do Krakova, kde náhle zemřel.[1]
Dílo
Namaloval velké množství obrazů, zejména do kostelů, ale také portrétů, alegorií, krajin aj. Byl také malířem fresek a vyzdobil například kostel v Uhříněvsi.[1]
Nástěnné malby
- Liběchov, kostel sv. Havla (1741)[2]
- Hořín, zámek Hořín, kaple sv. Jana Nepomuckého – apoteóza světce (1746)[2]
- Dobříš, zámek Dobříš, hlavní sál, Alegorie čtyř ročních období (1746)[2]
- Pražský hrad, Ústav šlechtičen, kaple Nejsvětější Trojice (1755)[2]
- Uhříněves, kostel Všech svatých, Nejsvětější Trojice a čtyři apoštolové v presbytáři [3]
Závěsné a oltářní obrazy
- Kojetice, kostel sv. Víta, Smrt sv. Františka Xaverského (1733)[2]
- Praha, Břevnovský klášter, refektář, a) cyklus osmi obrazů světců a místních patronů: Vintíř, Vojtěch, Prokop, opat Anastázius, kníže Boleslav II., sv. Markéta, sv. Terezie z Ávily a sv. Jan z Kříže[2] b) cyklus klášterů založených z Břevnova
- Jemniště, zámecká kaple (1744)[2]
- Zaječov, klášter svaté Dobrotivé, kostel Zvěstování Panny Marie, Založení kláštera sv. Dobrotivé (1745)[2]
- Praha, kostel sv. Jiljí, Oplakávání Krista (1750-1751)[2]
- Teplá, klášter Teplá, kostel Zvěstování, Zvěstování P. Marie (1753)[2]
- Sázava, kostel sv. Prokopa, Nanebevzetí Panny Marie (1755)[2]
Portréty
- Podobizna vojevůdce (1736), Národní galerie[2]
- Podobizna muže s loutnou (1741), Národní galerie[2]
- Jindřich Pavel Mansfeld a Josefina Mansfeldová, roz. Černínová (1746), zámek Dobříš[2]
- Praha, Břevnovský klášter, chodba konventu, portréty opatů: Bedřich Grundtmann, Bedřich Grundmann (replika) (1753), Broumov, muzeum[2]
- Opat Tomáš Sartorius (1755), zámek Mělník[2]
- Jan Ignác Gemrich a jeho manželka Rozálie Luitgarda (1755), soukromá sbírka[2]
Galerie
-
Portrét Václava hraběte Morzina, 1736 -
Portrét opata Bedřicha Grundmanna, cca 1752 až 1756 -
Podobizna muže s loutnou, 1741 -
Svatá rodina, před 1756 -
Cisterciáčtí mnichové, před 1756
Odkazy
Reference
Literatura
- Prokop Toman, Slovník československých výtvarných umělců. Praha: B. Kočí 1927
- Pavel Preiss, in: Dějiny českého výtvarného umění II/2, Academia Praha 1998, s. 758–763
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Petr Molitor na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Petr Molitor
- Jan Petr Molitor v informačním systému abART
