V tomto článku prozkoumáme všechny aspekty související s Jan Karásek. Od svého vzniku až po jeho dopad na současnou společnost, přes jeho aplikace v různých oblastech, se Jan Karásek stal v posledních letech tématem rostoucího zájmu. Prostřednictvím podrobné a přísné analýzy prozkoumáme jeho vývoj v průběhu času i jeho význam pro dnešek. Dále se budeme zabývat názory odborníků v oboru, kteří nabídnou své pohledy a úvahy o Jan Karásek. Porovnáním různých úhlů pohledu a vyhodnocením empirických důkazů si tento článek klade za cíl poskytnout komplexní a úplný pohled na Jan Karásek.
Jan Nepomuk Karásek | |
---|---|
![]() | |
Narození | 10. září 1764 Smíchov ![]() |
Úmrtí | 14. září 1809 (ve věku 45 let) Drážďany ![]() |
Povolání | Truhlář, řezník, loupežník |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Nepomuk Karásek (10. září 1764 Smíchov[1] – 14. září 1809, Drážďany) byl vůdce loupežnické bandy, působící na pomezí Čech a Lužice.
Jeho otec byl truhlářem a on sám se vedle truhlářství vyučil ještě řeznickému řemeslu. Poté, co byl omylem chycen jako dezertér a zařazen do rakouské armády, uprchl při první příležitosti za české hranice. Zde se usadil a věnoval truhlářskému řemeslu, které postupně obohatil o podnikání loupežnické.
Byl chycen roku 1800 a odsouzen na doživotí. Po pokusu o útěk byl přikován železnou obručí ke své posteli, za těchto strašných podmínek brzy zemřel na následky věznění.
V ústním podání obyvatel Horní Lužice a Šluknovského výběžku se z něj stal šlechetný loupežník, který bral bohatým a dával chudým, choval se přátelsky k dětem a dokonce podle pověsti trestal zloděje, kteří na tržišti okrádali prosté lidi.
V Seifhennersdorfu existuje dnes Karáskovo muzeum.
V Německu, kde je znám jako Johannes Karraseck nebo Karasek, o něm bylo napsáno též několik románů. Zmiňuje ho též Egon Ervín Kisch ve svém díle Pražský pitaval.