Jan Karásek

V tomto článku prozkoumáme všechny aspekty související s Jan Karásek. Od svého vzniku až po jeho dopad na současnou společnost, přes jeho aplikace v různých oblastech, se Jan Karásek stal v posledních letech tématem rostoucího zájmu. Prostřednictvím podrobné a přísné analýzy prozkoumáme jeho vývoj v průběhu času i jeho význam pro dnešek. Dále se budeme zabývat názory odborníků v oboru, kteří nabídnou své pohledy a úvahy o Jan Karásek. Porovnáním různých úhlů pohledu a vyhodnocením empirických důkazů si tento článek klade za cíl poskytnout komplexní a úplný pohled na Jan Karásek.

O českém politikovi, poslanci ČNR pojednává článek Jan Karásek (politik).
Jan Nepomuk Karásek
Narození10. září 1764
Smíchov
České královstvíČeské království České království
Úmrtí14. září 1809 (ve věku 45 let)
Drážďany
SaskoSasko Sasko
PovoláníTruhlář, řezník, loupežník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Věž v Budyšíně, kde byl Karásek vězněn mezi lety 1800–1803

Jan Nepomuk Karásek (10. září 1764 Smíchov[1]14. září 1809, Drážďany) byl vůdce loupežnické bandy, působící na pomezí Čech a Lužice.

Životopis

Muzeum v Seifhennersdorfu

Jeho otec byl truhlářem a on sám se vedle truhlářství vyučil ještě řeznickému řemeslu. Poté, co byl omylem chycen jako dezertér a zařazen do rakouské armády, uprchl při první příležitosti za české hranice. Zde se usadil a věnoval truhlářskému řemeslu, které postupně obohatil o podnikání loupežnické.

Byl chycen roku 1800 a odsouzen na doživotí. Po pokusu o útěk byl přikován železnou obručí ke své posteli, za těchto strašných podmínek brzy zemřel na následky věznění.

V ústním podání obyvatel Horní LužiceŠluknovského výběžku se z něj stal šlechetný loupežník, který bral bohatým a dával chudým, choval se přátelsky k dětem a dokonce podle pověsti trestal zloděje, kteří na tržišti okrádali prosté lidi.

Seifhennersdorfu existuje dnes Karáskovo muzeum.

Odraz v kultuře

Německu, kde je znám jako Johannes Karraseck nebo Karasek, o něm bylo napsáno též několik románů. Zmiňuje ho též Egon Ervín Kisch ve svém díle Pražský pitaval.

Reference

Externí odkazy