Téma James Wolfensohn upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po důsledky na populární kulturu se James Wolfensohn ukázal jako fascinující téma, které stojí za to studovat v mnoha oblastech. V průběhu historie hrál James Wolfensohn zásadní roli při utváření veřejného mínění a utváření globálních trendů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty James Wolfensohn a jeho vliv na různé aspekty každodenního života.
James Wolfensohn | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1. prosince 1933 Sydney |
Úmrtí | 25. listopadu 2020 (ve věku 86 let) Manhattan |
Alma mater | Sydneyská univerzita Harvardova obchodní škola |
Povolání | ekonom, bankéř, šermíř, politik, advokát, právník a manažer |
Ocenění | čestný důstojník Řádu Austrálie (1987) rytíř komandér Řádu britského impéria (1995) Velcí přistěhovalci (2006) medaile Lea Baecka (2006) velkostuha Řádu vycházejícího slunce (2006) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | judaismus |
Funkce | President of the World Bank Group (1995–2005) |
Podpis | ![]() |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
James Wolfensohn (1. prosince 1933 – 25. listopadu 2020[1]) byl devátým prezidentem Skupiny Světové banky.
Život Jamese Wolfensohna je charakteristický určitou formou hyperaktivity. Narodil se v australském Sydney. Austrálii reprezentoval v šermu na letní olympiádě v roce 1956. Po studiích na Harvard Business School se věnoval investičnímu bankovnictví v Londýně a New Yorku. V roce 1979 pomáhal zachraňovat finanční situaci výrobce automobilů Chrysler. Vedle svých podnikatelských aktivit zároveň předsedal newyorské Carnegie Hall a washingtonskému Kennedyho centru hereckých umění. Sám vystoupil s některými věhlasnými hudebníky.
Prezidentem Skupiny Světové banky se stal na návrh amerického prezidenta Billa Clintona 1. července 1995.
Na výročním zasedání Banky v říjnu 1996 mluvil Wolfensohn o rakovině korupce, což bylo doposud v rámci Banky naprosté tabu. Wolfensohn tak předznamenal větší zaměření banky na reformy soudnictví, veřejné správy atp. Brzy začal více zdůrazňovat i témata náboženství či kultury, což doposud bylo zcela mimo dosah instituce.
První obětí jeho boje proti rakovině korupce měl být Suharto. Byla to totiž návštěva v Indonésii v květnu 1996, která Wolfensohna upozornila na rozměry problému korupce.
Díky své oblibě hudby se Wolfensohn seznámil například s Vladimirem Ashkenazym či Danielem Barenboimem. Ve svém londýnském bytě (když pracoval finanční dům Schroders) měl piano, na kterém Ashkenazy hrál při svých návštěvách. Strávili spolu i dovolenou v Řecku. Když byl pro své mimořádné schopnosti jmenován ředitelem pobočky v New Yorku, napadlo Wolfensohna uspořádat inaugurační koncert – zavolal Ashkenazyho a zeptal se jej, zda by se nechtěl stát prvním sovětským hudebníkem, který by otevřel komerční banku na Wall Streetu.
Prezident Skupiny Světové banky | ||
---|---|---|
Předchůdce: Lewis T. Preston |
1995–2005 James Wolfensohn |
Nástupce: Paul Wolfowitz |