Jalu
V příštím článku se ponoříme do Jalu, tématu, které v posledních letech vzbudilo velký zájem. Je to problém, který se týká lidí všech věkových kategorií a v různých částech světa a má významný dopad na dnešní společnost. V tomto směru budeme zkoumat různé aspekty související s Jalu, včetně jeho historie, jeho vlivu na populární kulturu, jeho implikací v každodenním životě a možných řešení nebo přístupů k řešení tohoto problému. Kromě toho prozkoumáme názory odborníků a lidí zapojených do Jalu, abychom získali úplnější a spolehlivější pochopení jeho důležitosti a relevance dnes.
| Jalu | |
|---|---|
 Jediný most na dolním toku řeky | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 813 km |
| Plocha povodí | 63 000 km² |
| Průměrný průtok | 900 m³/s |
| Světadíl | Asie |
| Pramen | |
| Pektusan 41°58′8″ s. š., 128°4′24″ v. d. | |
| Ústí | |
| Žluté moře 39°50′3,09″ s. š., 124°18′57,9″ v. d. 0 m n. m. | |
| Protéká | |
 Čína (Ťi-lin, Liao-ning),  Severní Korea | |
| Úmoří, povodí | |
| Tichý oceán, Žluté moře, Povodí Jalu (ČLR 52,65%, KLDR 47,35%)[1] | |
 | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jalu (čínsky znaky 鸭绿江) nebo též Amnok či Amnokkang (korejsky 압록강, hanča 鴨綠江) je řeka, která teče převážně po hranicích Severní Koreje s ČLR (Ťi-lin, Liao-ning). Je 813 km dlouhá. Povodí má rozlohu 63 000 km².
Etymologie
Čínské jméno pochází z mandžuského výrazu hranice mezi dvěma poli a korejské jméno je obsahově totožné.[2]
Průběh toku
Pramení na svazích vulkánu Pektusan a protéká jižní částí stejnojmenné vysočiny a západními výběžky Mandžusko-korejských hor v hluboké soutěsce. Ústí do Západokorejského zálivu Žlutého moře, přičemž vytváří estuár. Po celé své délce tvoří čínsko-severokorejskou hranici. Oba státy mají územní spor o průběh hranice v řece a některé říční ostrovy.[3]
Vodní režim
Zdrojem vody jsou dešťové srážky. Ke zvýšení hladiny dochází v létě. V zimě zamrzá. Průměrný průtok vody činí přibližně 900 m³/s.
Využití
Na řece byly vybudovány přehradní nádrže a vodní elektrárny Unbon a Supchun (KLDR). Vodní doprava je možná k městu Hjesan, pro námořní lodě k městu Tan-tung. Na řece leží města Hjesan, Sinuidžu (KLDR), Lin-ťien, Tan-tung (ČLR).
Historie
V době rusko-japonské války v letech 1904 až 1905 na řece došlo dne 1. května 1904 k prvnímu vojenskému střetu na pevnině bitvě na řece Jalu.
Odkazy
Reference
- ↑ Mezinárodní povodí řek v Asii, Yalu
- ↑ BROŽ, Ivan. Promarněné vítězství: Rusko-japonská válka 1904–1905. 1. vyd. Praha: Epocha, 2008. 256 s. (Polozapomenuté války; sv. 12). ISBN 978-80-87027-46-2. Kapitola Port Arthur, s. 67.
- ↑ China Perspectives: Územní spory mezi Čínou a Severní Koreou
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Ялуцзян“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amnokkang na Wikimedia Commons
