V současnosti je Jaltská konference tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S rozvojem technologií a globalizací se Jaltská konference stal relevantním tématem, které přímo ovlivňuje každodenní životy lidí. Od svého dopadu na globální ekonomiku až po svůj vliv na společnost se Jaltská konference stal bodem zájmu pro akademiky, odborníky i širokou veřejnost. V tomto článku podrobně prozkoumáme všechny aspekty Jaltská konference a jak se v průběhu let vyvíjel.
Jaltská konference (rusky: Ялтинская конференция, romanizováno: Jaltinskaja konferencija), která se konala od 4. do 11. února 1945, byla setkání hlav států Spojených států amerických, Spojeného království a Sovětského svazu během druhé světové války za účelem projednání poválečné reorganizace Německa a Evropy. Státy byly zastoupeny prezidentem Franklinem D. Rooseveltem, premiérem Winstonem Churchillem a generálním tajemníkem Josifem Stalinem. Konference se konala v blízkosti Jalty na Krymu v Sovětském svazu v Livadijském, Jusupovském a Voroncovském paláci.[1]
Cílem konference bylo vytvořit poválečný mír, který by představoval nejen řád kolektivní bezpečnosti, ale i plán, jak poskytnout sebeurčení osvobozeným národům Evropy. Konference byla zaměřena především na obnovu válkou zničených národů Evropy, ale během několika let, kdy studená válka rozdělila kontinent, se konference stala předmětem intenzivních kontroverzí.
Jalta byla druhou z tří významných válečných konferencí mezi Velkou trojkou. Předcházela jí Teheránská konference v listopadu 1943 a následovala Postupimská konference v červenci roku 1945. Předcházela jí také Moskevská konference v říjnu 1944, které se Roosevelt nezúčastnil, a na níž Churchill a Stalin jednali o západní a sovětské sféře vlivu v Evropě.
Další z řady setkání zástupců tří mocností se konalo v bývalém carském Livadijském paláci v Jaltě, nejznámějším letovisku Krymu.
Část dohod byla tajná, např. se samostatným zastoupením Ukrajiny a Běloruska v OSN se veřejnost seznámila až na konci války, Dohoda tří velmocí o otázkách Dálného východu byla zveřejněna až v roce 1946, a dokonce i Truman, v době Jalty Rooseveltův viceprezident, se o její existenci dozvěděl až po nástupu do úřadu.