Jaderné dělení

Tento článek se snaží řešit různé aspekty související s Jaderné dělení s cílem poskytnout čtenáři holistický pohled na toto téma. V tomto smyslu bude analyzován význam Jaderné dělení v různých oblastech a také jeho implikace v dnešní společnosti. Budou prozkoumány různé perspektivy a přístupy, abychom plně porozuměli významu Jaderné dělení a také jeho dopadu na současný svět. Cílem tohoto článku je poskytnout úplný přehled, který čtenáři umožní přemýšlet a vytvořit si informovaný názor na Jaderné dělení.

Dělení buněčného jádra (karyokineze) může být:

  1. přímé (amitóza) – nezaručuje rovnoměrné rozdělení jaderného genomu do dceřiných jader / buněk
  2. nepřímé (mitóza) – rovnoměrné rozdělení (2 kopií) jaderného genomu, dceřiná jádra jsou vzájemně identická
  3. redukční (meióza) – po kvantitativní stránce dochází k relativně rovnoměrné rozdělení[p 1] jaderného genomu, počet chromozomů (resp. chromozomových sad) dceřiných jader je redukován na polovinu původního množství. Geny dceřiných jader nemusí být kvalitativně stejné, jsou mezi ně totiž rozděleny homologické chromozomové sady (vytvořené náhodnou segregací homologických chromozomů) a nikoli identické kopie DNA.

Po dělení jádra obvykle následuje rozdělení celé buňky (cytokineze).

Poznámky

  1. ↑ Menší kvantitativní odlišnosti způsobuje segregace nestejnocenných chromozomů (heterochromozómů), zejm. pohlavních chromozómů (gonozómů) X a Y.
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.