V dnešním světě se Jablečník obecný stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Ať už pro svůj sociální dopad, historický význam nebo vliv na každodenní život, Jablečník obecný upoutal pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého vzniku až po jeho vývoj a možné budoucí důsledky vyvolal Jablečník obecný rozsáhlou debatu a diskusi v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme Jablečník obecný a jeho mnohé aspekty s cílem poskytnout široký a komplexní přehled tohoto tématu.
![]() | |
---|---|
![]() Jablečník obecný | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
Podčeleď | Lamioideae |
Rod | jablečník (Marrubium) |
Binomické jméno | |
Marrubium vulgare L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jablečník obecný (Marrubium vulgare) je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovité (Lamiaceae).
Vytrvalá plstnatá rostlina dorůstající výšky 25–50 cm, výjimečně až 70 cm. Lodyha je přímá, hranatá, vlnatě chlupatá, v dolní části někdy dřevnatějící a téměř lysá. Aromatické vrásčité listy jsou vstřícné, oválné až vejčité, řapíkaté, 2–4 cm dlouhé, po rozetření voní jako jablka. Má bílé květy, vyrůstající v kulovitých lichopřeslenech v paždí horních listů. Kalich nese deset pichlavých, při plodu háčkovitých zubů; dvoupyská koruna je 6–7 mm dlouhá. Tyčinky nevyčnívají z korunní trubky. Kvete v červenci až září.
Vyhovují mu chráněné a slunné polohy. Zpravidla roste na krajích cest, suchých loukách, štěrkovištích a rumištích. Preferuje suché, propustné, vápnité půdy.
Původní oblastí rozšíření je jižní Evropa a Střední Asie.[1] Rozšířil se a zplaněl i do mírného pásu – až do středního Švédska a na severní Ukrajinu. Dovezen byl i do Ameriky, do Austrálie a na Nový Zéland.
Jablečník obsahuje asi 7 % tříslovin, dále silici, glykosidické hořčiny (diterpenický marubin), flavonoidy, saponiny, pryskyřice, cholin, lipidy, kyselinu ursolovou a další látky. Sbírá se nať (herba marrubii).
Jablečníkový čaj se používá v lékařství i homeopatii při onemocnění dýchacích cest, na podporu odkašlávání a při žlučníkových chorobách (hořčiny podporují vylučování žluče). Povzbuzuje chuť k jídlu, usnadňuje trávení a uvolňuje nervovou soustavu. Užívá se i jako studený nálev proti střevním parazitům. Zevně se používá na špatně se hojící a hnisavé rány, má protizánětlivé účinky.
Jablečník obecný je vynikající nektarodárnou rostlinou, která tvoří nektar i za suchého počasí. Nektarium květu jablečníku vyprodukuje za 24 hodin 31 mg nektaru s cukernatostí 40 %.[2] Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,12 mg.[2] Druhový med jablečníku není znám.