Jēkabpils
V tomto článku se budeme tématu Jēkabpils věnovat z různých pohledů a pohledů. Budeme analyzovat jeho důležitost, dopad a relevanci dnes, stejně jako jeho vývoj v čase. Prozkoumáme různé názory a postoje k této záležitosti s cílem nabídnout komplexní a kompletní vizi Jēkabpils. K tomu se budeme opírat o data, výzkumy a svědectví, která nám umožňují prohloubit naše znalosti a porozumění tomuto tématu. S kritickým a reflexivním přístupem prozkoumáme důsledky a důsledky Jēkabpils ve společnosti, kultuře a ve světě obecně.
| Jēkabpils Jakobstadt (německy), Jekabpilis (litevsky) | |
|---|---|
.jpg) Pohled na město s řekou Daugavou a místním klášterem | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 56°30′ s. š., 25°51′ v. d. |
| Nadmořská výška | 77 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Lotyšsko |
| historický region | Sēlija |
  Jēkabpils | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 23 km² |
| Počet obyvatel | 21 150 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 919,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Leonīds Salcevičs |
| Vznik | 1670 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +371 652 |
| PSČ | LV-520(1-6) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jēkabpils (
výslovnost, polsky Jakubow[2], německy Jakobstadt) je město na jihovýchodě Lotyšska ležící na řece Daugavě 143 km od hlavního města Rigy a zároveň správní centrum stejnojmenného rajónu. Dnešní rozsah města pochází z roku 1962, kdy došlo ke sloučení starého Jēkabpilsu na levém břehu Daugavy s Krustpilsem na břehu pravém. Jēkabpils je osmým největším městem v Lotyšsku, žije zde přibližně 21 tisíc[1] obyvatel.
Demografie
1. ledna 2019 mělo město 23 500 obyvatel.
Památky
V nejstarší části města byly zachovány historické budovy. Je mezi nimi i kostel starověrců, kteří uprchli z Ruska před pronásledováním v 17. století a usadili se zde. V západní části města ve Struveho parku se nachází jeden ze soustavy Struveho triangulačních bodů, které jsou zařazeny na seznam UNESCO.
Osobnosti města
Roku 1684 se ve městě narodila Marta Helena Skowrońska/Skavronská, v letech 1725–1727 ruská carevna Kateřina I. Alexejevna, žena Petra I. Velikého. Zemřela roku 1727 v Petrohradu.
Galerie
-
Městský úřad -
Kostel starověrců -
Klášter svatého ducha -
Místní ulice s katolickým kostelem
Reference
- ↑ a b Iedzīvotāju skaits pēc tautības reģionos, pilsētās, novados, pagastos, apkaimēs un blīvi apdzīvotās teritorijās gada sākumā (pēc administratīvi teritoriālās reformas 2021. gadā). Central Statistical Bureau of Latvia. Dostupné online. .
- ↑ mapa Západní Rusko a přilehlé části říše Německé a Rakouska-Uherska
- ↑
