V dnešním světě získal Jānis Bojārs nebývalý význam. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni, Jānis Bojārs významně ovlivnila naše životy. Od svého vzniku se Jānis Bojārs stala velmi aktuálním tématem, které vyvolává diskuse, výzkum a inovativní vývoj. V tomto článku prozkoumáme dopad Jānis Bojārs v různých sektorech, jeho vývoj v čase a důsledky, které má pro budoucnost. Jānis Bojārs je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, a je nezbytné pochopit jeho rozsah a důsledky v dnešní společnosti.
Jānis Bojārs | |
---|---|
Narození | 12. května 1956 Kurmāle Parish |
Úmrtí | 5. června 2018 (ve věku 62 let) |
Povolání | atlet |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Jako reprezentant SSSR ![]() | ||
Mistrovství Evropy v atletice | ||
stříbro | ME 1982 | vrh koulí |
Halové mistrovství světa | ||
bronz | SHH 1985 | vrh koulí |
Halové mistrovství Evropy | ||
zlato | HME 1983 | vrh koulí |
zlato | HME 1984 | vrh koulí |
Jānis Bojārs (12. května 1956 – 5. června 2018) byl sovětský atlet lotyšské národnosti, dvojnásobný halový mistr Evropy ve vrhu koulí.
V roce 1982 získal stříbrnou medaili na mistrovství Evropy v Athénách. Bronz zde mj. vybojoval Remigius Machura. O rok později se stal v Budapešti halovým mistrem Evropy a skončil pátý na prvním ročníku mistrovství světa v Helsinkách. V roce 1984 obhájil ve švédském Göteborgu titul halového mistra Evropy. Kvůli bojkotu nereprezentoval na letních olympijských hrách v Los Angeles.
Na prvních a zároveň také posledních světových halových hrách v Paříži 1985 vybojoval bronzovou medaili. V roce 1985 skončil čtvrtý na halovém ME v Pireu[1] a o rok později zůstal pod stupni vítězů také na halovém ME v Madridu.[2]