V dnešním článku se ponoříme do Ján Nálepka, tématu, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky pro každodenní život, Ján Nálepka vyvolal neustálou debatu a je i nadále předmětem výzkumu a analýzy. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy, které existují kolem Ján Nálepka, stejně jako jeho vývoj v čase a jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho se ponoříme do nejnovějších zpráv a objevů souvisejících s Ján Nálepka s cílem poskytnout globální a aktualizovanou vizi tohoto fascinujícího tématu. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Ján Nálepka!
Ján Nálepka | |
---|---|
![]() Ján Nálepka (okolo roku 1943) | |
Narození | 20. září 1912 Smižany ![]() |
Úmrtí | 16. listopadu 1943 (ve věku 31 let) Ovruč ![]() |
Místo pohřbení | Černovice |
Povolání | voják |
Ocenění | Odznak Československého partyzána (1947) Řád Ľudovíta Štúra 2. třídy – vojenské (1996) Leninův řád medaile Partyzánovi vlastenecké války medaile Partyzánu vlastenecké války I. stupně … více na Wikidatech |
Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu |
Příbuzní |
|
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kpt. Ján Nálepka, brig. gen. in memoriam, krycí jméno kpt. Repkin (20. září 1912, Smižany, Rakousko-Uhersko – 16. listopadu 1943, Ovruč, Sovětský svaz), byl československý důstojník (kapitán) a partyzánský velitel, původně učitel. Padl při bojích o město Ovruč a 7. května 2004 byl in memoriam povýšen na brigádního generála.
Pocházel z rodiny chudého slovenského domkáře Michala Nálepky. Měl nejméně dva bratry, z nichž jeden Jozef Nálepka byl československým diplomatem a v první polovině 70. let také velvyslancem ČSSR v Jugoslávii (od 16. září 1969) a otcem podnikatelky Tamary Kotvalové[1]. Druhý bratr, také voják, byl otcem české herečky Světlany Nálepkové.[2]
Během 2. světové války byl poslán jako důstojník armády Slovenského státu na východní frontu v rámci Zajišťovací divize, od 1942 vykonával funkci náčelníka štábu 101. pluku v Žytomyrské oblasti. Jako antifašista a stoupenec Československa začal spolupracovat se sovětskými partyzány. 15. května 1943 přeběhl s dalšími dvěma důstojníky k partyzánům a stal se velitelem 1. československého partyzánského oddílu v Sovětském svazu. Dne 7. listopadu 1943[3] se stal členem Všesvazové komunistické strany (bolševiků). Padl při bojích o město Ovruč.
Získal Medaile «Партизану Отечественной войны»[4]. Posmrtně získal titul Hrdina Sovětského svazu (2. května 1945),[5] Řád Bílého lva I. stupně a Řád Ľudovíta Štúra II. třídy (31. srpna 1996).
7. května 2004 ho prezident Slovenska povýšil do hodnosti brigádní generál in memoriam. V roce 1972 byl o něm natočen sovětsko-československý životopisný film Zajtra bude neskoro, jehož režii měl Martin Ťapák, hlavní roli ztvárnil Milan Kňažko.
Bylo po něm pojmenováno město Nálepkovo a řada ulic na Slovensku. V Česku jsou po něm pojmenovány ulice v těchto městech: