Ján Levoslav Bella

V dnešním článku budeme hovořit o Ján Levoslav Bella, tématu, které zaujalo miliony lidí po celém světě. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Ján Levoslav Bella předmětem studií, debat a kontroverzí, které poznamenaly jeho vývoj v průběhu času. S historií sahající do staletí je Ján Levoslav Bella i dnes relevantní a ovlivňuje naše myšlení, naši kulturu a naše rozhodnutí. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty Ján Levoslav Bella a analyzujeme jeho důležitost a roli v moderním světě. Přidejte se k nám na této cestě objevování a učení!

Ján Levoslav Bella
Základní informace
Narození4. září 1843
Liptovský Mikuláš
Úmrtí25. května 1936 (ve věku 92 let)
Bratislava
Místo pohřbeníHřbitov u Kozí brány
Žánryklasická hudba a opera
Povoláníhudební skladatel, dirigent, hudební pedagog, varhaník, učitel, kněz a sbormistr
Významná dílaKovář Wieland
Oceněnídoctor honoris causa Univerzity Komenského v Bratislave (1928)
DětiRudolf Bella
Příbuznívnučka Dagmar Bellová, klavíristka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Levoslav Bella (4. září 1843 Liptovský Mikuláš, Uhersko – 25. květen 1936 Bratislava, Československo) byl slovenský duchovní, hudební skladatel, sbormistr a dirigent, hudební pedagog, hudební publicista a varhaník. Užíval pseudonymy Janko Pravdomil a Poludničan.

Bodový životopis

Stručná charakteristika

Jedná se o výrazného reprezentanta slovenské hudby, který svojí rozsáhlou tvorbou přispěl k její emancipaci jakožto národní hudby na profesionální úrovni. Základy hudebního vzdělání získal od svých rodičů, prohloubil si jej na levočském gymnáziu, kde si osvojil jak základy hry na některé hudební nástroje, tak i hudební teorii a teorii skladby. Vzdělával se také u Jána Egryho v Banské Bystrici, kde zorganizoval pěvecký sbor a smyčcové kvarteto, pro které komponoval. V době svých teologických studií v Banské Bystrici zkomponoval instrumentální mše, moteta a světskou hudbu pro klavír apod. Pod vlivem Štefana Moyzese ukončil teologické studium na vídeňském semináři, kde byl varhaníkem a dirigentem.

V době svého působení v Banské Bystrici pod vlivem reprezentantů slovenského národního hnutí se stal předním bojovníkem za národní osvobození. Jedná se o autora první slovenské opery Kovář Wieland (1926), komorní hudby pro klavír, housle a klavír, smyčcová kvarteta, varhanní skladby, orchestrální skladby, písně s doprovodem klavíru, sbory, světské kantáty. Publikoval básně, články o hudbě, hudebně estetické eseje a úvahy o národní a církevní hudbě.

Jeho syn Rudolf Bella (1890–1973) se stal rovněž hudebním skladatelem a dirigentem. Vnučka Dagmar Bellová (1920–1999) byla koncertní klavíristkou a hudební pedagožkou.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Levoslav Bella na slovenské Wikipedii.

Literatura

  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 35. 
  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 71
  • Vladimír Godár: Ján Levoslav Bella. In: 100 slovenských skladateľov. Ed. Marián Jurík, Peter Zagar. Bratislava : Národné hudobné centrum, 1998, s. 35 – 36. (Dostupné ZDE.)

Externí odkazy

Související články