V moderním světě je Izabela Francouzská (1348–1372) stále důležitější v různých oblastech společnosti. Ať už v kulturní, vědecké, technologické nebo společenské oblasti, Izabela Francouzská (1348–1372) se stal tématem velkého zájmu a debat. Jeho dopad byl nejen hmatatelný v každodenním životě lidí, ale také poznamenal před a po ve způsobu, jakým organizace a společnosti fungují. V tomto článku prozkoumáme dopad Izabela Francouzská (1348–1372) v různých kontextech, analyzujeme důsledky, které má na společnost, a nabídneme zamyšlení nad jeho významem v současnosti a budoucnosti.
Isabela Francouzská | |
---|---|
hraběnka z Vertusu | |
![]() | |
Narození | 1. října 1348 Vincennes |
Úmrtí | 11. září 1372 Pavia |
Manžel | Gian Galeazzo Visconti |
Potomci | Valentina Visconti Azzone Gian Galeazzo Karel |
Dynastie | Valois |
Otec | Jan II. Francouzský |
Matka | Bona Lucemburská |
Příbuzní | Karel V. Francouzský, Filip II. Burgundský, Jan z Berry, Ludvík I., Marie Francouzská a Johana Francouzská (sourozenci) Karel Orleánský[1], Jan z Angoulême[1], Markéta Orleánská a Filip Orleánský (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Izabela Francouzská (1. října 1348, Vincennes – 11. září 1372, Pavia) byla hraběnka z Vertusu.
Izabela se narodila jako poslední jedenáctý potomek budoucího francouzského krále Jana II. a Bony, dcery Jana Lucemburského.
Roku 1360 byla v Miláně provdána za syna milánského vévody Galeazza II. Giana Galeazza, který byl jejím vrstevníkem. Král Jan udělil zeti titul hraběte z Vertusu. Isabela zemřela po dvanáctiletém manželství při porodu syna Karla.