V dnešním článku se budeme věnovat tématu Ivana Hloužková, problému, který vyvolal velký zájem v dnešní společnosti. Ivana Hloužková je téma, které je v poslední době předmětem debat a kontroverzí a je klíčové pochopit jeho důležitost a dopad na naše životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ivana Hloužková, od jeho původu a historie až po jeho dnešní význam. Kromě toho budeme diskutovat o různých úhlech pohledu a názorech, které existují kolem Ivana Hloužková, s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi tohoto velmi relevantního tématu. Připravte se ponořit se do vzrušujícího světa Ivana Hloužková a objevte vše, co toto číslo nabízí!
Ivana Hloužková | |
---|---|
Narození | 6. června 1960 Valtice ![]() |
Úmrtí | 6. března 2023 (ve věku 62 let) Brno ![]() |
Alma mater | Konzervatoř Brno |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ivana Hloužková (6. června 1960 Valtice – 6. března 2023 Brno) byla moravská herečka, členka souboru Divadla Husa na provázku, držitelka dvou Cen Alfréda Radoka (1995 a 2012), Ceny divadelní kritiky (2017) a Ceny města Brna (2021).
Narodila se ve Valticích 6. června 1960 v ochotnické divadelnické rodině Kaslových, spolu s dvojčetem Hanou.[1][2] Obě během základního studia docházely do pěveckého, tanečního a hereckého kroužku Lidové školy umění v Mikulově, poté odešly na hudebně-dramatické oddělení brněnské konzervatoře.[2] V průběhu studia toužila po angažmá v Plzni, kde měla babičku.[3] Nastoupila však spolu se sestrou v roce 1981 do uměleckého sdružení v Domě umění, z něhož později vznikl divadelní soubor Husy na provázku.[2][3] Zatímco sestra Hana po jedné sezóně odešla do Opavy, Ivana v angažmá vytrvala dalších několik desetiletí.[2] Ztvárnila zde na 150 rolí.[4] Příležitostně hostovala také v Národním divadle Brno, Divadle Bolka Polívky, Divadle Petra Bezruče v Ostravě či Klicperově divadle v Hradci Králové a dalších souborech.[4][5]
Působila také v rozhlase, televizi a filmu. Účinkovala např. ve snímcích Poslední leč (1981) či Nuda v Brně (2003).[4]
Zemřela 6. března 2023 v Brně.[6][7]
V roce 1995 obdržela Cenu Alfréda Radoka za titulní roli v dramatu bratří Mrštíků Maryša a v roce 2012 za ztvárnění svérázného kyjovského fotografa Miroslava Tichého v inscenaci Tichý Tarzan.[2][4] Za druhou jmenovanou roli byla nominována i na Cenu Thálie.[8] V roce 2017 pak získala navazující Cenu divadelní kritiky za úlohu Emmi Kurowski ve hře Rainera Wernera Fassbindera Strach jíst duši, již hrála v Redutě pro Národní divadlo Brno.[4][9][10] V lednu 2022 obdržela také Cenu města Brna v oblasti dramatického umění.[11]