V tomto článku prozkoumáme téma Ivan Čarnogurský, které v poslední době vyvolalo velký zájem a kontroverze. Od svých počátků až po svou relevanci dnes přitahuje Ivan Čarnogurský pozornost akademiků, odborníků i široké veřejnosti. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé pohledy a názory, které existují kolem Ivan Čarnogurský, a také jeho dopad na různé oblasti společnosti. Kromě toho se ponoříme do historie a vývoje Ivan Čarnogurský a zdůrazníme jeho úspěchy a výzvy v průběhu času. Tento článek se snaží poskytnout komplexní a objektivní pohled na Ivan Čarnogurský a přispět k diskusi a pochopení jeho důležitosti v dnešním světě.
Ing. Ivan Čarnogurský | |
---|---|
poslanec Slovenské národní rady | |
Ve funkci: 1990 – 1992 | |
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1992 – 1992 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KDH |
Narození | 27. května 1933 Bratislava ![]() |
Úmrtí | 9. listopadu 2022 (ve věku 89 let) Bratislava ![]() |
Rodiče | Pavol Čarnogurský |
Příbuzní | Ján Čarnogurský[1] a Marína Čarnogurská (sourozenci) |
Alma mater | SVŠT Bratislava VŠE Bratislava |
Profese | politik a manažer |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ivan Čarnogurský (27. května 1933 – 9. listopadu 2022, Bratislava[2][3]) byl slovenský manažer, ředitel firmy Hydrostav Bratislava a politik, spoluzakladatel Křesťanskodemokratického hnutí, po sametové revoluci poslanec Slovenské národní rady a československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění, bratr politika a slovenského premiéra Jána Čarnogurského.
Vystudoval mechanické strojírenství na SVŠT Bratislava a řízení na dnešní Ekonomické univerzitě v Bratislavě. V letech 1958–1989 působil jako inženýr na různých postech, postupně na vedoucích pozicích. V letech 1969–1970 řídil výstavbu letiště v Iráku (ve městě Násiríja).[4]
Koncem roku 1989 patřil mezi zakladatele KDH na Slovensku, společně se svým bratrem Jánem Čarnogurským.[5] Ve volbách roku 1990 se stal poslancem Slovenské národní rady a místopředsedou SNR.[6] Ve volbách roku 1992 byl za KDH zvolen do Sněmovny lidu. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[7]
Od 90. let se působil jako manažer. V období let 1990–1995 byl generálním ředitelem podniku Hydrostav Bratislava, za který se v letech 1993–1994 podílel na konstrukci plavebních komor v Egyptě na Nilu. V letech 1995–2002 pak působil jako ředitel firmy Ipec – Projekt s.r.o. Bratislava a od roku 2002 vedl firmu KORS a.s. Bratislava. Od roku 2003 zasedal v představenstvu organizace East-West Economic Club Bavaria a od roku 2004 zasedal v organizaci European Economic Senate, která sdružuje evropské podnikatele (od roku 2006 jako její viceprezident). Od roku 2010 zasedal jako místopředseda v představenstvu slovenské Republikové unie zaměstnavatelů. Roku 2011 se stal předsedou čínsko-slovenské společnosti European Investment Traskontinental a.s..[4]