Ivan Mondok
V tomto článku se bude věnovat tématu Ivan Mondok, které v současné společnosti vzbuzuje stále větší zájem. Ivan Mondok je problém, který ovlivňuje různé aspekty každodenního života, od způsobu, jakým se vztahujeme k jiným jednotlivcům a společnosti obecně, až po způsob, jakým přistupujeme k určitým problémům nebo konkrétním situacím. V tomto smyslu budou analyzovány klíčové aspekty související s Ivan Mondok, stejně jako její význam a dopad v různých oblastech. Stejně tak budou zkoumány různé pohledy a názory na věc s cílem nabídnout ucelenou a obohacující vizi tohoto dnes tak aktuálního tématu.
| Ivan Mondok | |
|---|---|
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1924 – 1929 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 21. května 1893 Ruská Hrabovka  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. prosince 1937 (ve věku 44 let) |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ivan Mondok (21. května 1893 Ruská Hrabovka[1][2] – 8. prosince 1937[3]) byl československý politik rusínské národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa zvolený na Podkarpatské Rusi.
Biografie
Podle údajů k roku 1927 byl profesí redaktorem v Užhorodu.[4] Patřil k předním osobnostem komunistického hnutí na Podkarpatské Rusi, kde vydával list Karpatská pravda.[5]
Po doplňovacích parlamentních volbách na Podkarpatské Rusi v roce 1924 se stal poslancem Národního shromáždění.[6] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925.[7]
V Československu byl za protistátní činnost trestně stíhán. Poté, co si v roce 1930 odseděl tři měsíce za organizování protestní demonstrace, dostal zprávu, že byla proti němu znovu otevřena vyšetřování dalších případů, za což mu hrozilo 5 až 10 let vězení. Proto na doporučení ÚV KSČ ilegálně přes Berlín a Rigu odjel do SSSR, kde dostal pas na jméno Ivan Graf. Stal se aspirantem charkovského Institutu rudých profesorů. Snažil se udržovat úzké styky s podkarpatskými komunisty a podporoval nábor tamních stranických kádrů pro školení v SSSR.
Ivan Mondok byl v Charkově 3. listopadu 1933 zatčen sovětskými zvláštními službami a obviněn ze spolupráce s „ukrajinskou vojenskou organizací“ a ze „špionáže pro českou rozvědku“, za což byl 28. února 1934 rozhodnutím čekistické justiční trojky při Kolegiu GPU Ukrajinské SSR odsouzen podle článku 54-11 trestního zákoníku Ukrajinské SSR na pět let v pracovních táborech. Na XIII. plénu Komunistické internacionály v prosinci 1933 byla proti němu vznesena politická obvinění za „spolupráci s třídním nepřítelem“. Byl obviněn z napojení na „ukrajinskou vojenskou organizaci“.
V rámci Stalinových čistek byl 8. prosince 1937 popraven.[8] Pravděpodobným místem popravy a pohřbu je oblast Lodějnopolského tábora. Po opakovaných intervencích vdovy Teodosije Kerečinské byl 9. července 1957 rehabilitován.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Мондок, Иван Ильич na ruské Wikipedii.
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. : Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304.
- ↑ MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS . Matica slovenská, 1982 . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Открытый список. ru.openlist.wiki . . Dostupné online. (rusky)
- ↑ 61. schůze, přípis volebního soudu . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Follrichová, Mária: Ukrajinská žurnalistika v Československu. Sešity novináře. Sešity novináře. Roč. 15, č. 4, (1981), s. 81 - 104. . fphil.uniba.sk . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-19. (slovensky)
- ↑ 320. schůze, přípis volebního soudu . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Ivan Mondok . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Történelmi áttekintés . hhrf.org . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-28. (maďarsky)
