V dnešním světě se Irmgarda z Buchau stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od akademiků po profesionály z různých sektorů se zdá, že všichni mají zájem prohloubit své znalosti o Irmgarda z Buchau. Toto téma upoutalo pozornost společnosti obecně a vyvolalo debaty, úvahy a analýzy o jeho dopadu a relevanci v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy související s Irmgarda z Buchau s cílem osvětlit toto důležité a aktuální téma.
Blahoslavená Irmgarda z Buchau | |
---|---|
![]() | |
abatyše | |
Narození | 9. století Řezno |
Úmrtí | 16. července 866 Frauenchiemsee |
Svátek | 16. července |
Rodiče | Ludvík II. Němec a Hemma z Altdorfu[1] |
Státní občanství | Německo |
Řád | Řád svatého Benedikta |
Vyznání | křesťanství |
Blahořečena | 17. července 1929, papežem Piem XI. |
Úřady | abatyše |
Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | řeholní oděv |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blahoslavená Irmgarda z Buchau nebo také Irmengarda od Chiemsee (mezi 831 až 833, Řezno – 16. července 866, Frauenchiemsee) byla německá abatyše, dcera krále Ludvíka II. a jeho manželky Hemmy z Altdorfu.
Byla i se svými sestrami dána na vychování do kláštera Buchau na ostrově Buchau ve Federsee, Württembersko. Zde pravděpodobně vstoupila do benediktinského řádu.
V roce 857 odešla už jako abatyše do kláštera Frauenchiemsee. Měla za úkol klášter, který zřídil Tassilo III. Bavorský, obnovit a rozšířit. Bývá proto někdy označována jako druhá zakladatelka kláštera.
Abatyše byla pohřbena v jižní části klášterního chrámu. Hrob byl však v následujících staletích otevřen a lebka odvezena do Seeonu.
V roce 1922 zahájil kardinál Faulhaber proces blahořečení, byl opět otevřen její hrob a vrátila se i její lebka. V roce 2003 byla analýzou DNA potvrzena příslušnost lebky ke zbytku kostry.
Irmengardin kult byl oficiálně uznán v roce 1928 papežem Piem XI. a 17. července 1929 byla blahořečena.
Její svátek připadá na 16. července.
Bývá zobrazována v benediktinském hábitu s knihou a berlou, se srdcem v ruce. K jejím atributům patří zvonek a zvonice na Fraueninsel.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Irmgard von Chiemsee na německé Wikipedii.