V dnešním světě se Inna Ryskalová stává stále aktuálnějším tématem. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Inna Ryskalová upoutal pozornost velkého počtu lidí po celém světě. Od svého vzniku až do současnosti hraje Inna Ryskalová klíčovou roli v různých aspektech každodenního života a vyvolává zájem a debaty v různých oblastech. V tomto článku dále prozkoumáme význam Inna Ryskalová a jeho dopad na dnešní společnost, abychom lépe porozuměli jeho vlivu a relevanci v dnešním světě.
Inna Ryskalová | |
---|---|
Narození | 15. června 1944 (80 let) Baku |
Povolání | volejbalistka |
Ocenění | Řád rudého praporu práce medaile Za pracovní udatnost zasloužilý mistr sportu SSSR |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
zlato | 1968 Mexiko | SSSR |
zlato | 1972 Mnichov | SSSR |
stříbro | 1964 Tokio | SSSR |
stříbro | 1976 Montréal | SSSR |
Mistrovství světa ve volejbale žen | ||
stříbro | MS 1962 | SSSR |
zlato | MS 1970 | SSSR |
stříbro | MS 1974 | SSSR |
Mistrovství Evropy ve volejbale žen | ||
zlato | ME 1963 | SSSR |
zlato | ME 1967 | SSSR |
zlato | ME 1971 | SSSR |
Inna Ryskalová (* 15. června 1944 Baku) byla ázerbájdžánská volejbalistka reprezentující Sovětský svaz. S jeho reprezentací získala dvě zlaté (1968, 1972) a dvě stříbrné (1964, 1976) olympijské medaile[1], v roce 1970 získala titul mistryň světa a třikrát se stala evropskou šampiónkou (1963, 1967, 1971). V roce 2000 byla uvedena do Síně slávy Mezinárodní volejbalové federace.[2]