Ibis rudý
Téma Ibis rudý je tématem, které vyvolalo zájem a diskusi v dnešní společnosti. Od svých počátků byl Ibis rudý předmětem studia a reflexe, generující protichůdné názory a protichůdné pozice. V tomto článku se snažíme objektivně a vyčerpávajícím způsobem řešit různé aspekty související s Ibis rudý, od jeho historického pozadí až po jeho relevanci v současném kontextu. Budou analyzovány různé perspektivy, budou prezentována relevantní data a budeme se snažit nabídnout globální a kompletní vizi Ibis rudý s cílem přispět k debatě o tomto velmi relevantním tématu.
 Ibis rudý | |
|---|---|
 Ibis rudý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | brodiví a pelikáni (Pelecaniformes) |
| Čeleď | ibisovití (Threskiornithidae) |
| Rod | ibis (Eudocimus) |
| Binomické jméno | |
| Eudocimus ruber Linnaeus, 1758 | |
 Mapka s rozšířením (červeně) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ibis rudý (Eudocimus ruber) je středně velký brodivý pták z čeledi ibisovitých. Obývá mokřady, mangrovy, ústí řek a bažiny na území Jižní Ameriky a Trinidadu a Tobagu. V Trinidadu je přitom národním ptákem a společně s národním ptákem Tobaga, čačalakou rudořitou, se objevuje ve znaku státu.
Dorůstá 56–61 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 650 g. Je celý šarlatově červený s výjimkou černých skvrn na koncích křídel a tmavého zobáku. Hnízdí na stromech, v jedné snůšce jsou 2–4 vejce. Živí se zejména rybami, obojživelníky, plazy a korýši. Mladí ptáci jsou šedo-bílí; postupem času však díky požírání červených krabů získají taktéž své charakteristické červené zbarvení.
Ve volné přírodě se dožívá přibližně 15 let, v zajetí pak 20 let.
Chov v zoo
Ibis rudý patří obecně k poměrně často chovaným druhům. Je k vidění v takřka 200 evropských zoo. V rámci Česka jej ovšem chovají jen čtyři zoo[2]:
Chov v Zoo Praha
První přítomnost tohoto druhu v Zoo Praha je doložena z let 1936–1941. Objevil se i v 50. letech 20. století, kdy zoo sloužila jako tranzitní místo. Souvislý chov započal 1974 a s přerušením v letech 1996–2000 pokračuje i dále (stav 2020). První úspěšný odchov byl zaznamenán roku 2000.[3] Ke konci roku 2018 bylo chováno šest jedinců.[4] Zatím poslední mláďata přišla na svět v květnu 2020.[5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Scarlet Ibis na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
- ↑ www.Zootierliste.de. zootierliste.de . . Dostupné online.
- ↑ Ibis rudý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz . . Dostupné online.
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
- ↑ Přírůstky. www.zoopraha.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
Galerie ibis rudý na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu ibis rudý na Wikimedia Commons
- KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008.
