V tomto článku do hloubky prozkoumáme vzrušující svět Hymna aneb Urfidlovačka. Od jeho historických počátků až po jeho význam dnes, přes jeho různé projevy v průběhu času, se ponoříme do kompletní analýzy, která nám umožní pochopit důležitost a dopad, který má Hymna aneb Urfidlovačka v různých oblastech. Dále budeme zkoumat důvody jeho popularity a jeho vlivu na společnost a také možné budoucí důsledky, které by mohly vyplynout z jeho vývoje. Připravte se na objevnou a obohacující cestu přes Hymna aneb Urfidlovačka.
| Hymna aneb Urfidlovačka | |
|---|---|
| Autor | Ladislav Smoljak |
| Žánr | komedie |
| Země | ČR |
| Jazyk | čeština |
| Premiéra | 1998 |
| Štáb | |
| Režie | Ladislav Smoljak |
| Hudba | Miroslav Kořínek |
| Obsazení | |
| Ladislav Smoljak, Marek Šimon, Doubravka Svobodová, Petr Reidinger, Genadij Rumlena, Zuzana Krausová, Martina Musilová | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hymna aneb Urfidlovačka je mírně mystifikační divadelní hra, jejímž ústředním tématem je vznik české národní písně. Autorem hry je Ladislav Smoljak a v této hře se inspiroval slavnou hrou Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, jejíž jedno hudební číslo se později stalo českou národní a státní hymnou. V Tylově díle má píseň Kde domov můj zcela okrajový význam a s dějem prakticky vůbec nesouvisí, avšak ve Smoljakově Hymně je tato skladba hlavním motivem hry a figuruje v ní jako předmět tahanic mezi českým ševcem, německým krejčím a židovským skladatelem. Vlastní hru předchází přednáška s hudebními ukázkami, která má za účel seznámit diváka s podivnou historií všech písní, které Češi museli za 160 let po premiéře Fidlovačky poslouchat v pozoru a s obnaženou hlavou.[1][2]
| „ | Smoljakovu "Hymnu" považuji - ve svém žánru - za hru i inscenaci desetiletí. Neznám v českém jevištním humoru a satiře devadesátých let nic, co bych s ní mohl srovnávat. | “ |
| — Vladimír Just; Literární noviny 27.12.2000[3] | ||