V dnešním světě se Hygrofyty stal tématem nejvyšší důležitosti a relevance. Ať už pro svůj dopad na společnost, svůj význam v historii nebo svůj vliv na náš každodenní život, Hygrofyty upoutal pozornost odborníků i fanoušků. V tomto článku podrobně prozkoumáme všechny aspekty související s Hygrofyty, od jeho počátků až po jeho dnešní dopad. Budeme analyzovat různé pohledy, názory a debaty kolem Hygrofyty s cílem poskytnout komplexní a kompletní vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Hygrofyty (též limnodofyty) jsou rostliny mající některé části ponořené ve vodě nebo žijící na zamokřených půdách. Tím se liší od hydrofytů, což jsou vysloveně vodní rostliny s obnovovacími pupeny pod vodou. K hygrofytům patří například suchopýr (Eriophorum sp.), rákos (Phragmites sp.), zblochan (Glyceria sp.), karbinec evropský (Lycopus europaeus), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ďáblík bahenní (Calla palustris) a mnoho dalších.
Bahenním rostlinám se pak říká helofyty, např. bahnička jehlovitá (Eleocharis acicularis) nebo ostřice šáchorovitá (Carex bohemica).
Hygrofyty a helofyty jsou významně zastoupeny i v některých rostlinných společenstvech. Z lesů to jsou hlavně luhy: měkký luh (as. Salicetum albae), tvrdý luh (podsv. Ulmenion), údolní jasanovo-olšový luh (podsv. Alnenion glutinoso-incanae) či také mokřadní olšiny (sv. Alnion glutinosae); z nelesních společenstev pak např. rákosiny (sv. Phragmition communis), vegetace vysokých ostřic (sv. Magnocaricion elatae), pcháčové louky (sv. Calthion) nebo obnažené dno rybníků (sv. Eleocharition soloniensis) a mnohé další.