Dnes je Hustoměr tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Jak na akademické půdě, tak ve světě práce, Hustoměr získal nebývalý význam díky svým mnohočetným implikacím v dnešní společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na politiku a kulturu se Hustoměr stal tématem neustálých diskusí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Hustoměr a analyzujeme jeho význam v různých kontextech. Od svých počátků až po budoucí projekci Hustoměr nadále vyvolává velký zájem a kontroverze, takže je nezbytné prohloubit naše porozumění, abychom mohli efektivně řešit jeho výzvy a příležitosti.
Hustoměr (nazývaný také areometr) je ponorné těleso většinou ve tvaru baňky s vystupující stopkou, ve které je umístěna stupnice udávající naměřenou hustotu kapaliny.
Hustoměry slouží k měření hustoty kapalin na základě Archimédova zákona. Hloubka ponoru baňky a stopky se stupnicí závisí na hustotě kapaliny.
Hustoměry slouží pro provozní a orientační měření při zjišťování hustoty nebo koncentrace určitých druhů kapalných látek. Vyrábějí se v různých měřících rozsazích. Označení kapaliny, pro jejíž měření je hustoměr určen, je obvykle uvedeno na zadní straně stupnice.
Vyrábějí se většinou v provedení bez teploměru, ale mohou být vybaveny i teploměrem.
Pivní váha je předchůdcem hustoměru specializovaným pro sladovnické účely.[1]