V dnešním světě je Husa malá tématem, které upoutalo pozornost a zájem širokého spektra společnosti. Ať už kvůli svému významu v kulturní oblasti, jeho dopadu na globální ekonomiku nebo jeho vlivu na každodenní životy lidí, Husa malá se stal základním aspektem, který je třeba zvážit v různých oblastech. Vzhledem k tomu, že Husa malá nadále získává na světové scéně význam, je zásadní analyzovat jeho dopad a pochopit jeho důležitost v současném kontextu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Husa malá a prozkoumáme, jak utváří současnou krajinu v různých aspektech společnosti.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() zranitelný[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
Rod | husa (Anser) |
Binomické jméno | |
Anser erythropus Linnaeus, 1758 | |
![]() Rozšíření husy malé
hnízdiště
výskyt v období tahu
zimoviště
zatoulanci
potenciální výskyt v období tahu
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Husa malá (Anser erythropus) je malým druhem husy z řádu vrubozobých.
Vzhledem se nejvíce podobá příbuzné huse běločelé. Bývá sice menší, ale velcí jedinci husy malé mohou být větší než malí jedinci husy běločelé. Základním rozlišovacím znakem je žlutý kroužek kolem oka (což platí i o juvenilních jedincích) a v dospělosti bílá barva čela, zasahující až nad oko. Zobák je malý, poněkud kratší, vždy růžové barvy. Na světlém břiše jsou příčné černé skvrny, oproti huse běločelé je jich ale méně. Nohy jsou oranžově červené.[2]
Hlasem se podobá huse běločelé, volání je ale ještě vyšší a pronikavější.[2]
Husa malá je poměrně vzácným druhem, IUCN ji uvádí jako zranitelnou (celosvětová populace se odhaduje na 16–27 tisíc jedinců).[3] Areál rozšíření zahrnuje nejsevernější oblasti Eurasie,[4] kde hnízdí v mokřadech a rašeliništích vyšších nadmořských výšek. Ve Skandinávii byla reintrodukována a novým populacím je za pomoci pěstounských ptáků (v tomto případě berneška bělolící) vštěpován tah směrem na jihozápad do oblastí, kde se předpokládá nižší zatížení chemikáliemi a lovem.[2]
V Česku se vyskytuje sporadicky na tahu, velmi vzácně zde i zimuje. Nejčastěji se objevuje na jižní Moravě.[2] Faunistická komise České společnosti ornitologické eviduje po roce 1989 minimálně 29 pozorování husy malé na území ČR.[5]