Hrobka U-j

V dnešním světě se Hrobka U-j stal opakujícím se tématem, které upoutalo pozornost společnosti jako celku. Ať už v důsledku technologického pokroku, kulturních změn nebo historických událostí, Hrobka U-j získal nebývalý význam. Od svého dopadu na ekonomiku až po svůj vliv na politiku a každodenní život lidí, není pochyb o tom, že Hrobka U-j vyvolal debatu a reflexi ve všech oblastech. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty a důsledky Hrobka U-j, stejně jako různé postoje, které k němu existují.

Hrobka U-j je hrobka pocházející z Předdynastického období a nacházející se na nalezišti Umm el-Káb poblíž Abydu. Toto pohřebiště patřilo ke starověkému městu Cenej.

Popis

Hrobka má rozlohu 66,4 m2[1] a má 12 místností. Již ve starověku byla vyloupena, přesto zde byly nalezeny vinné amfory pocházející z Egypta a Palestiny, zbytky dřevěné rakve a slonovinové žezlo. Na některých nádobách byl objeven motiv štíra.[2]

Nejdůležitějším nálezem bylo 150 štítků, patřící původně k uloupeným předmětům. Nachází se na nich nejstarší známé hieroglyfické nápisy. Některé odkazují na města Buto a Bubastis, která se nacházela v nilské deltě.[3]

Majitel hrobky

Z nálezů usuzují někteří vědci (např. německý archeolog Günter Dreyer)[1], že by mohlo jít o hrobku krále Štíra, k jehož existenci vede nález z Horova chrámu v Hierakonpoli, a to tzv. Palice krále Štíra.

Reference

  1. ↑ a b Shaw I.: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003, ISBN 80-7257-975-4, str. 80
  2. ↑ Tyldesley J.: Pyramidy, DOMINO, Ostrava 2004, str. 54, ISBN 80-7303-184-1
  3. ↑ Tyldesley J.: Pyramidy, DOMINO, Ostrava 2004, str. 55, ISBN 80-7303-184-1
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.