V dnešním článku budeme hovořit o Hrdobec. Toto téma je dnes velmi aktuální a zaslouží si podrobnou analýzu. Hrdobec je aspekt, který ovlivňuje různé oblasti každodenního života, od zdraví po technologie, včetně kultury a společnosti obecně. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a aspekty související s Hrdobec s cílem nabídnout úplnou a obohacující vizi tohoto širokého a důležitého tématu.
Hrdobec je prostřednictvím filmu Marečku, podejte mi pero! zpopularizovaný chybný tvar slova hrdobce, okazionalismu použitého v množném čísle Janem Nerudou v básni Jak lvové bijem o mříže (sbírka Písně kosmické, 1878). Hrdobce (podstatné jméno, mužský rod, vzor soudce) zde značí hrdého člověka, hrdopýška.[1][2] Hrdobec měl být podle mylného výkladu filmových postav pracovníků továrny systematickým biologickým názvem brouka hovnivála (správný biologický název brouka hovnivála je vruboun).
Slovo se stalo široce známým díky českému komediálnímu filmu Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka Marečku, podejte mi pero!. V něm kolegové hlavního hrdiny Jiřího Kroupy st. dojdou v diskusi o básni k názoru, že hrdobec je brouk hovnivál.
Jiří Kroupa st. tento závěr prezentuje na hodině literatury u profesora Hrbolka (František Kovářík), který ovšem nesouhlasí: „Tak předně, neříkáme hrdobec, ale hrdobce. A potom, ten váš výklad tohoto slova jest, jest... velice svérázný.“
(Potom se přihlásí Plha a řekne): „Prosím, mám dotaz. Já jsem tady v té básni narazil na takové slovo, kterému nerozumím.“
Hrbolek: „Které slovo?“
Plha: „To slovo hrdobec. To jsem ještě nikdy neslyšel.“
Hrbolek: „Ale o tom zde už dobrou čtvrt hodinu hovoříme, Mlho.“