Hrant Dink
V tomto článku podrobně prozkoumáme Hrant Dink a jeho dopad na dnešní společnost. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Hrant Dink předmětem debat a analýz v různých oblastech. Ať už svými příspěvky v oblasti vědy, politiky, technologie nebo umění, Hrant Dink zanechal nesmazatelnou stopu v historii. Během několika následujících řádků prozkoumáme jeho různé aspekty a to, jak utvářel svět, ve kterém žijeme. Kromě toho budeme diskutovat o důsledcích Hrant Dink v budoucnosti a o tom, jak ovlivňuje budoucí generace. Připojte se k nám na této cestě, abyste dále porozuměli dopadu Hrant Dink na naši společnost.
| Hrant Dink | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. září 1954 Malatya, Turecko |
| Úmrtí | 19. ledna 2007 Istanbul, Turecko |
| Příčina úmrtí | vražda |
| Místo pohřbení | Balıklı Armenian Cemetery |
| Bydliště | Malatya Istanbul |
| Národnost | Arménská |
| Alma mater | Istanbulská univerzita |
| Povolání | Novinář |
| Znám jako | Zakladatel a vydavatel novin Agos |
| Ocenění | Bjørnsonova cena (2006) Oxfam Novib/PEN Award (2006) International Press Institute World Press Freedom Heroes (2007) Cena Hermanna Kestena (2007) Henri Nannen Award … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | Arménská apoštolská církev |
| Choť | Rakel Yagbasan |
| Děti | Delal, Arat, Sera |
| Funkce | šéfredaktor (1996–2007) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrant Dink (arménsky: Հրանդ Տինք; 15. září 1954 – 19. ledna 2007) byl turecký vydavatel, novinář a redaktor arménského původu.
Jako šéfredaktor dvojjazyčných turecko-arménských novin Agos byl prominentním členem arménské menšiny v Turecku. Nejznámější byl pro svou obhajobu turecko-arménského usmíření a práv menšin v Turecku. Často kritizoval turecké popírání arménské genocidy a zároveň snahu arménské diaspory o mezinárodní uznání. Byl třikrát obžalován z hanobení turectví, přičemž mu bylo tureckými nacionalisty mnohokrát vyhrožováno smrtí.
V lednu 2007 byl v Istanbulu zavražděn Ogünem Samastem, sedmnáctiletým tureckým nacionalistou. Došlo k tomu krátce po premiéře dokumentu Screamers, zabývajícím se genocidou. Odpovídal v něm na otázky týkající se popírání arménské genocidy Tureckem v letech 1915 až 1918 a případu obžaloby podle článku 301 z hanobení turectví. Zatímco Samast byl vzat do vazby, objevily se také fotografie usmívajících se tureckých policistů, kteří pózovali s vrahem před tureckou vlajkou. Fotografie v Turecku způsobily skandál a následné vyšetřování vedoucí ke zbavení zúčastněných policistů funkce.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrant Dink na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hrant Dink na anglické Wikipedii.
