Hranice na Moravě (nádraží)
Svět je plný Hranice na Moravě (nádraží), od historických postav až po aktuální problémy, které ovlivňují naši společnost. Je důležité pochopit význam a dopad, který má Hranice na Moravě (nádraží) na naše životy, protože jeho vliv může být významný v různých aspektech. V tomto článku prozkoumáme roli Hranice na Moravě (nádraží) a to, jak utvářela svět, ve kterém žijeme. Od svého příspěvku v historii až po jeho význam v moderním světě zanechal Hranice na Moravě (nádraží) nesmazatelnou stopu, která si zaslouží být analyzována a pochopena jako celek.
| Hranice na Moravě | |
|---|---|
 Nádraží v roce 2015 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Město | Hranice |
| Souřadnice | 49°33′55,38″ s. š., 17°44′30,24″ v. d. |
  Hranice na Moravě | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 337220 |
| Tratě | Přerov–Bohumín, Hranice na Moravě – Púchov |
| Nadmořská výška | 262 m n. m. |
| V provozu od | 1880 |
| Zabezpečovací zařízení | ESA 11 |
| Dopravní koleje | 8 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (5) |
| Prodej jízdenek |  |
| Služby ve stanici |          |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hranice na Moravě (dřívější název: Mährisch Weißkirchen, Hranice) jsou železniční stanice, která se nachází na trati Přerov–Bohumín, původní železniční trať společnosti c.k. privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) v městě Hranice na adrese Nádražní 498. Je součástí II. železničního rychlostního koridoru.
Historie
Výstavba probíhala v roce 1844 do roku 1847. Výstavbu trati řídil Karl Hummel. V letech 1960–1963 byla trať elektrizována. Od roku 1949 nese název Hranice na Moravě.[1]
Výstavba II. koridoru ČD probíhala v letech 1999–2001 a v roce 2012 byl zaveden pravostranný provoz.[2]
Od 29. května 2009 je stanice dálkově řízena z CDP Přerov.[3]
Tratě
Vlečky
- v km 212,119 REGENA Hranice[4]
- ČEZ Distribuce, a.s. – rozvodna Hranice[4]
- v km 212,025 RSPM Praha – vlečka Hranice[4]
- TONDACH Hranice[4]
- v km 1,799 Cement Hranice[4]
Stanice
Železniční stanice byla postavena podle plánů architektů Karla Hummela a Ernsta Ehrenhause podle plánu z roku 1845. Naproti výpravní budovy byla postavena v klasicistním slohu budova vodárny a obytný dům, který byl zbourán v roce 1938.[1] V roce 1935 bylo zrušeno samostatné nádraží místní dráhy. Byla provedena přestavba kolejiště, krytí ostrovních nástupišť a vybudován podchod (1938–39).[5]
K nástupištím vede podchod, pro bezbariérový přístup na druhé a třetí nástupiště slouží výtahy. První nekryté nástupiště je u první koleje. Druhé kryté nástupiště je pro třetí a čtvrtou kolej. Třetí kryté nástupiště je u sedmé a osmé koleje.[6] V roce 2024 Správa železnic představila vítězný návrh výstavby nové výpravní budovy na novém místě, která bude propojena s dálkovou autobusovou přepravou, příměstskou a individuální dopravou (parkoviště P+R). Vítězný návrh je od švýcarsko-českého konsorcia Nemec Taller Architektur. Výstavba by měla začít na konci roku 2027.[7][8]
Výpravní budova
Dne 3. března 1847 byla dokončena výstavba výpravní jednopatrové budovy kryté valbovou střechou. V budově se nacházely čekárny, dvě restaurace, kanceláře a v patře byly byty.[9] Klasicistní budova s tříosým rizalitem zakončeným trojúhelníkovým tympanonem, přízemí bylo členěné pásovou rustikou. V roce 1870 byla budova rozšířena na obě strany z sedmi okenních os na devět. V období 1895 do 1896 bylo stavitelem z Nového Jičína Jindřichem Czeikem provedeno rozšíření a přestavba výpravní budovy. Na obou bocích budovy byly rohové rizality zakončené trojúhelníkovými tympanony, přízemí bylo zdobeno bosáží. V roce 1939 byl vypracován projekt přestavby výpravní budovy Ing. arch. Jiřím Žalmanem. Projekt byl uskutečněn až po ukončení 2. světové války v letech 1946–1948.[1]
Služby ve stanici
V železniční stanici jsou cestujícím poskytovány tyto služby: mezinárodní pokladní přepážka, vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), možnost platit v eurech, platba platební kartou, bezbariérové WC, výdej In Karet (ČD), čekárna, ČD kurýr, úschovna kol, úschovna zavazadel, bufet.[10] Před nádražím je autobusové stanoviště.[11]
Turistické trasy a cyklotrasy začínají u nádraží:[12][13][14]
modrá turistická značka směr Lipník nad Bečvou
červená turistická značka směr Potštát
žlutá turistická značka vede na Masarykovo náměstí k turistickým značkám a 
a dále pokračuje na Zbrašov- cyklotrasa 6139A, která se napojuje na cyklotrasy 6139, 6058 a další např.
cyklostezka Bečva.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: , 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 77–81.
- ↑ Od nového jízdního řádu (9. 12. 2012) zavádí SŽDC na trati Břeclav – Přerov – Bohumín pravostranný provoz. www.szdc.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17.
- ↑ BÉBAR, Zdeněk. Železniční trať z Přerova do Polanky nad Odrou je nově řízena dálkově. Reportér AŽD Praha. 2009, čís. 2. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Drážní úřad. Seznam vleček k 10. 1. 2017. Dostupné online Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír ... c.d., s 79
- ↑ Popis a hodnocení nádraží Hranice na Moravě . 2021-01-23 . Dostupné online.
- ↑ POLÁKOVÁ-UVÍROVÁ, Petra. Hranice dostanou nové elegantní nádraží. Podívejte se na vítězný návrh. Olomoucký deník. 2024-07-23. Dostupné online .
- ↑ Nádraží Hranice na Moravě - www.spravazeleznic.cz. vrtky.cz . . Dostupné online.
- ↑ KRÁLIK, Milan. Hranicemi projel před 170 lety první vlak. Muzeum a galerie Hranice. 2017-04-15. Dostupné online .
- ↑ Hranice na Moravě. www.cd.cz . . Dostupné online.
- ↑ KRÁL, David. Chátrající nádraží v Hranicích čekají změny, začne se s místy na parkování. Hranický deník. 2016-02-01. Dostupné online .
- ↑ Turistické stezky. mic.hranet.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17.
- ↑ Cyklotrasy. mic.hranet.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-07.
- ↑ Hranice na Moravě. Mapy.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hranice na Moravě na Wikimedia Commons