V tomto článku podrobně prozkoumáme Hrádek u Kněževsi, téma/figuru/událost, která upoutala pozornost lidí z celého světa. Hrádek u Kněževsi je již dlouho předmětem fascinace a diskusí a jeho vliv sahá do různých oblastí společnosti, od politiky po zábavu, vědu a populární kulturu. V tomto článku se blíže podíváme na důležitost a dopad Hrádek u Kněževsi, analyzujeme jeho význam v dnešním světě a roli, kterou hraje v životech lidí. Čtěte dále a zjistěte vše, co potřebujete vědět o Hrádek u Kněževsi a o tom, jak utvářela svět, ve kterém žijeme.
Hrádek u Kněževsi | |
---|---|
![]() terénní pozůstatky | |
Základní informace | |
Výstavba | 13. století |
Zánik | konec 13. století |
Poloha | |
Adresa | jihozápadně od Dolní Lhoty, Svojanov, ![]() |
Souřadnice | 49°35′49,47″ s. š., 16°25′13,87″ v. d. |
![]() ![]() Hrádek u Kněževsi | |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrádek u Kněževsi jsou terénní pozůstatky hrádku neznámého jména, který leží asi 1 km severně od obce Kněževes a 0,8 km jihozápadně od Dolní Lhoty na bývalé česko-moravské hranici v Pardubickém kraji.
Hrádek byl založen patrně ve 13. století jako ochrana zemské hranice a patřil ke královskému hradu Svojanovu. Ve svém rozsáhlém díle Hrady, zámky a tvrze království Českého se mu v popisu hradu Svojanova věnuje i August Sedláček.
Podle lidového vyprávění zde královna vdova Kunhuta Uherská, která pobývala na blízkém Svojanově, roku 1282 porodila syna Ješka, zvaného později jako Jan z Falkenštejna. Ješka pokřtil olešnický farář a jako odměnu dostal vesnici Kněžoves. Když později vedl farář Bernard Voscíníus s kunštátskou vrchností spor o tuto osadu, předložil výpis z olešnických městských knih, ve kterém se píše: "Kněžoves od jisté pobožné královny olešenské faře darována byla, která v pádu a Boží pomoci u té vsi syna porodila a na hradě Svojanově v šesti nedělích ležela."[1]