V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Hořec křížatý. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost je Hořec křížatý zdrojem zájmu a debat. V průběhu historie hrál Hořec křížatý klíčovou roli v různých oblastech a ovlivňoval vše od kultury po ekonomiku. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme mnoho aspektů Hořec křížatý a jeho význam v současném světě. Prozkoumáním jeho různých dimenzí se budeme snažit lépe porozumět jeho důležitosti a roli, kterou hraje v našem každodenním životě. Stejně tak budeme analyzovat jeho vývoj v čase a jeho potenciální dopad do budoucna.
![]() | |
---|---|
![]() Hořec křížatý (Gentiana cruciata) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
Čeleď | hořcovité (Gentianaceae) |
Rod | hořec (Gentiana) |
Binomické jméno | |
Gentiana cruciata L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hořec křížatý (Gentiana cruciata) je 15 až 50 cm vysoká vytrvalá bylina[1] (15–45 cm).[2] Má rýhovanou hustě olistěnou lodyhu s tuhými kopinatými listy, které při pohledu shora utvářejí kříž – odtud název „křížový“ či „křížatý“. Modré čtyřčetné oboupohlavné květy zvonkovitého tvaru vyrůstají po několika v úžlabích listů a na vrcholku lodyhy.[1] Kvete od července do října.[2] (v červenci až srpnu).[1] Plodem je tobolka.
Obvykle se vyskytuje na suchých loukách, málo využívaných pastvinách a stráních, vyhovují mu zásaditější vápenaté půdy. Je rozšířen v oblasti od nížin do podhůří, v horách se vyskytuje jen vzácně.[2]
V Česku patří mezi silně ohrožené druhy, je řazen do kategorie C2, na Slovensku pak jako potenciálně ohrožený do kategorie NT.[1]
Hořec křížatý se v minulosti využíval jako léčivá rostlina, používal se jak v humánní medicíně, tak při léčení dobytka. V současnosti je jeho sběr zakázán.[1]