V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Horní Cazov, prozkoumáme jeho dopad v různých kontextech a jak se vyvíjel v průběhu času. Od svého vzniku až do současnosti je Horní Cazov předmětem studia, debat a sporů. Na následujících několika stránkách se ponoříme do nejdůležitějších aspektů souvisejících s Horní Cazov, analyzujeme jeho charakteristiky, vlivy a dopady na společnost. Doufáme, že prostřednictvím tohoto výzkumu vneseme světlo do tohoto relevantního tématu a nabídneme komplexní vizi, která nám umožní pochopit jeho důležitost v dnešním světě.
Horní Cazov | |
---|---|
![]() | |
Lokalita | |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 48°52′37″ s. š., 13°45′14″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 0 (2021)[1] |
![]() ![]() Horní Cazov | |
Další údaje | |
Kód k. ú. | 755702 |
Zaniklé obce.cz | 587 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Horní Cazov (dříve Horní Zasov,[2] německy Ober Zassau[3]) je zaniklá osada a název katastrálního území (o rozloze 2,62 km2)[4] na území Českých Žlebů, které jsou částí obce Stožec v okrese Prachatice. Nachází se na území národního parku Šumava.
První písemná zmínka vztahující se k této osadě pochází z roku 1752, kdy zde Josef I. Adam ze Schwarzenbergu nechal postavit dřevařskou osadu.[5] Horní Cazov (před 1. světovou válkou Horní Zasov) byl osadou obce Pumprle.[2][pozn. 1] Do roku 1780 ves patřila do farnosti Horní Vltavice, od roku 1780 do farnosti Kunžvart.[6][pozn. 2] V roce 1921 zde stálo 26 domů a žilo 153 obyvatel, všichni obyvatelé byli německé národnosti.[3] V letech 1938 až 1945 byla ves v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu. Po 2. světové válce ves zanikla.[7]