Horní Egypt

Téma Horní Egypt bylo v celé historii nevyčerpatelným zdrojem debat a zájmu. Od svého vzniku Horní Egypt zachytil kolektivní představivost a vzbudil zvědavost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad na společnost a jeho význam v různých oblastech, jako je kultura, politika, věda nebo technologie, z něj činí téma všeobecného zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Horní Egypt, od jeho původu až po jeho vliv v dnešním světě, analyzujeme jeho důsledky a jeho vývoj v čase.

Mapa Horního Egypta s nomy a významnými místy osídlení

Horní Egypt je území v okolí řeky Nil od nilské delty až po Gebel el-Silsilu. V období před rokem 3000 př. n. l. bylo samostatným královstvím.[1] Toto území bylo též nazýváno Bílá země.

Království Horního Egypta

Související informace naleznete také v článcích Předdynastická doba a 0. dynastie.

Vznik

Země luku
Ta-Seti
← Nakádská kultura cca 3400–cca 3000 př. n. l. Archaická doba →
Státní znak
znak
Geografie
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Nakádská kultura Nakádská kultura
Následující
Archaická doba Archaická doba

Potřeba spolupráce při každoroční snaze, co nejlépe využít nilské záplavy pro zúrodnění a zavlažování polí, vedla ke vzniku kmenových svazů z nichž později vzniklo království Horního Egypta a království Dolního Egypta.

Království Horního Egypta v hieroglyfech:

S1M23
X1		 G14

Hlavní město

Historické hlavní město Nechen (řecky Hierakonpolis) se nacházelo na západním břehu Nilu a bylo centrem kultu starobylého sokolího boha Necheneje, který byl později ztotožněn se sokolím bohem Horem.

Při vykopávkách v letech 1897 až 1899 zde J.E. Quibell a F. W. Green nalezli v chrámu ve skrýši (tzv. hlavním depozitu) kamenné nádoby, sošky, Narmerovu paletu, Narmerovu palici a palici krále Štíra. Archeologové se domnívají, že většina těchto předmětů pochází z předdynastického období a později byla shromážděna a umístěna ve skrýši.

Druhou část hlavního města tvořilo předměstí Necheb, nacházející se na východním břehu Nilu. Dnes je toto místo nazýváno el-Káb a ochranným božstvem tohoto předměstí byla supí bohyně Nechbeta. Bylo to ochranné božstvo celého Horního Egypta a hrálo významnou roli při náboženských slavnostech.

Znaky panovníka a země

Panovník Horního Egypta nosil bílou korunu. Hieroglyfickými znaky pro království Horního Egypta země byla panovníkova bílá koruna, znázornění supí bohyně Nechbet, ostřice a lotosový květ.

Sjednocení Horního a Dolního Egypta

Území Dolního a Horního Egypta sjednotil král Meni (ztotožňovaný někdy s Narmerem nebo Hor-Aha).

Za jeho panování byl hlavním městem hornoegyptský Cinew (řecký název je Thinis/Meni založil také město Inebew-hedž (staroegyptsky Bílé zdi), které bylo později přejmenováno na Mennofer podle názvu blízké pyramidy faraona Pjopeje I., jejíž název byl Men nefer Pepi („Pepiho krása trvá“). Řecky se toto město nazývá Memfis.[2]

Panovník po sjednocení nosil sjednocenou korunu Horního a Dolního Egypta.

zleva: Horní Egypt • Dolní Egypt » sjednocení Egypta
hornoegyptská koruna Hedžet
hornoegyptská koruna Hedžet
dolnoegyptská koruna Dešret
dolnoegyptská koruna Dešret
sjednocená koruna Pšent
sjednocená koruna Pšent

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Egypt na Wikimedia Commons

Reference

  1. ↑ Davidová R.: Náboženství a magie starověkého Egypta, přeložila Vymazalová H., BB/art 2006 ISBN 80-7341-698-0, str.60
  2. ↑ Davidová R.: Náboženství a magie starověkého Egypta, přeložila Vymazalová H., BB/art 2006 ISBN 80-7341-698-0
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.