Horná Súča

Téma Horná Súča upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého významu v moderní společnosti po jeho dopad na historii byl Horná Súča předmětem debat a úvah v mnoha oblastech. V průběhu let se objevily různé pohledy a přístupy, které obohatily porozumění a uznání Horná Súča. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Horná Súča, od jeho počátků až po jeho současný vliv, s cílem poskytnout široký a úplný přehled tohoto fascinujícího tématu.

Horná Súča
Vrch Krasín
Vrch Krasín
Horná Súča – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice48°58′ s. š., 17°58′45″ v. d.
Nadmořská výška315 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrenčínský
OkresTrenčín
Tradiční regionStřední Pováží
Horná Súča
Horná Súča
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha53,8 km²
Počet obyvatel3 301 (2021)[1]
Hustota zalidnění61,3 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaJakub Ondračka
Vznik1208 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.hornasuca.sk
Adresa obecního úřaduObecný úrad Horná Súča 233
913 33 Horná Súča
Telefonní předvolba032
PSČ913 33
Označení vozidel (do r. 2022)TN
NUTS506010
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horná Súča (maďarsky Felsőszúcs) je obec na Slovensku v okrese Trenčín. Žije zde přibližně 3 300[1] obyvatel. Nachází se šestnáct kilometrů od Trenčína. Katastrální území obce hraničí s Českem.

Historie

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1208 a nachází se v darovací listině pro nitranského biskupa. V roce 1244 daroval král Béla IV. území Súče Bohumíru s přesně udělenými hranicemi. První zmínka o rozdělení Súče je v listině z dne 11. června 1439, kde se vzpomíná Veľká (Dolná) a Pustá (Horná) Súča. Kolem roku 1700 se Horná Súča osamostatnila od Dolné a postupně se rozrůstala.

Přírodní poměry

Horná Súča leží v pohoří Bílé Karpaty. Nejnižším bodem katastru je údolí říčky Súčanky, která je přítokem Váhu (290 m). Nejvyšším bodem je vrch Javorník s nadmořskou výškou 783 m. Nižší vrchy jsou Čerešienky (758 m), Chabová (751 m), Košáre (700 m) a Fornáková (627 m).

Lesy jsou tvořeny převážně bukem, smrkem, dubem a modřínem opadavým. V okolí jsou bohaté naleziště orchidejovitých květů – zejména vstavače kukačky, kruštíku bahenního a prstnatce májového. Celá obec leží na území chráněné krajinné oblasti Biele Karpaty. Ve správním území obce leží přírodní rezervace Hornozávrská mokraď, Debšín a přírodní památky Včelíny a Podsalašie. Poblíž obce se nachází pramen Michala Rešetky, z něhož vyvěrá přírodní hydrouhličitanová mineralizovaná voda.

Osady

Obec se skládá ze vsi Horná Súča a z kopanic Bojková, Čerešenky, Dolná Závrská, Drhákovci, Dúbrava, Horná Závrská, Jurovci, Krásny Dub, Kuciakovci, Mičákovci, Mituchovci, Repákovci, Stehlíkovci, Škundovci, Štefánkovci, Štetinovci, Tarabus, Trnávka, Včelíny a Vlčí vrch.

Krásný Dub je kopanice, která spadá pod samosprávu obce Horná Súča. Je složena ze dvou částí, které nejsou geograficky od sebe příliš vzdálené, ale komunikačně nejsou spojeny: Krásný Dub (nebo i U Krovinov) a U Cverenkov. Kopanice byla zasažena druhou světovou válkou, když nacisté vypálili sedm domů. Tuto událost připomíná památník.

Symboly obce

Popis znaku: podobizna svatého Jana Nepomuckého s pěti hvězdami kolem hlavy na červeném pozadí, nalevo obrácený stříbrný půlměsíc a napravo slunce

Pamětihodnosti

Oltář kostela svatého Jana Nepomuckého
  • Římskokatolický kostel svatého Jana Nepomuckého se nachází přímo v Horné Súče. Dal ho postavit hrabě Jan Illesházy roce 1771, kdy vznikla i farnost a byla založena první škola. Později (1909) k němu byly přistavěny boční lodě. Původně byl barokního charakteru. Klasicistní oltář pochází z první poloviny 19. století. Ze stropu na pravé straně presbytáře visí věčné světlo z roku 1786. V pravé boční lodi se nachází menší jednodušší oltář z první poloviny 19. století. Ve výklenku stojí socha Madony z první poloviny 20. století a v druhé boční lodi je socha Božského srdce Ježíšova. Pod chorusem visí obraz Immaculaty z roku 1826. Je to nejstarší obraz v kostele. Za kostelem se nachází památník padlých v první světové válce.
  • V části Dúbrava stojí kaple Panny Marie Sedmibolestné z roku 1993.
  • Na Vlčím vrchu stojí kaple zasvěcená Panně Marii Růžencové.
  • V blízkosti minerálního pramene Slatina stojí kaple svatého Michala.
  • Krasín byl hradištěm v době bronzové, ve středověku na vrchu vybudovali pohraniční hrad, který hlídal přechod z Uherska na Moravu. Pravděpodobně ho dal vystavět Bogomir v době tatarského vpádu. Hrad byl zbořen roku 1550.

Osobnosti

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horná Súča na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.

Externí odkazy

Města a obce okresu Trenčín