V dnešním světě se Horští Židé stal tématem velkého významu v různých oblastech společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu, Horští Židé upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Horští Židé, analyzujeme jeho důsledky, jeho vývoj v čase a jeho relevanci v současném kontextu. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme osvětlit tento fenomén a jeho důsledky v dnešní společnosti.
Horští Židé | |
---|---|
![]() | |
Populace | |
110 000 (odhad) | |
![]() | 50 000 |
![]() | 12 000–40 000 |
![]() | 3 000–20 000 |
![]() | 10 000 |
Jazyk(y) | |
tátština | |
Náboženství | |
judaismus | |
Příbuzné národy | |
Tátové |
Horští Židé (rusky: горские евреи, tátsky: жугьур) jsou národ vyznávající judaismus původně žijící na východě Kavkazu, konkrétně v ruské Republice Dagestán a v Ázerbájdžánu. Po druhé světové válce jich většina přesídlila do Izraele. Hovoří tátským jazykem. Na konci dvacátého století se jejich počet odhadoval na 110 000, z toho asi 50 000 v Izraeli. Předpokládá se, že je jedná o potomky Židů z Persie, kteří se na Kavkaze usídlili v 6. století. Jiná teorie tvrdí, že se jedná o skupinu tátského národa, která k judaismu konvertovala až později. Roku 1942 obsadilo nacistické Německo část podhůří Kavkazu a značná část horských Židů byla vyvražděna. Kvůli jejich nejasnému původu řešili okupanti otázku, zda jsou horští Židé podle německých rasových zákonů Židé či ne, nakonec byli označeni za Židy.